Do zahrady areálu dřívějšího stavebníkova mlýna vilu projektoval jaroměřský stavitel František Hellmann. Jestli byla vila jeho vlastním dílem, nebo jen provedeným návrhem jiného projektanta, není jasné.

Pokud ji ale porovnáme s Hellmannovými nejvýznamnějšími pracemi – jaroměřskou neorenesanční řemeslnickou školou nebo neobarokní Osvětovou besedou v Hradci Králové (přezdívanou Adalbertinum), dojdeme k závěru, že jejím projektantem s velkou pravděpodobností byl.

Detail původní výzdoby interiéru vily stojí za pozornost.

Detail původní výzdoby interiéru vily stojí za pozornost.

FOTO: autorský tým Slavné vily Královéhradeckého kraje

V době vzniku vily Hellmann pracoval jako zednický mistr, protože stavitelské zkoušky složil až v roce 1896. Praxi před jejich úspěšným složením získal při rekonstrukcích historických památek, mezi nimiž byla na prvním místě oprava zvonice gotického chrámu sv. Mikuláše.

Stavba upoutá svou barevně výraznou fasádou

Vila Jana Náhlovského s charakteristickou červeno-bílou omítkou na první pohled zaujme poměrně střízlivým, stylově, ale hodně čistým pojetím, čerpajícím z bohatých vzorníků italské architektury 16. století. Vstupní stranu vily ovládá přísná symetrie, stejně jako její boční strany. Celkově přísné jsou i pseudorenesanční dekorace vily.

Vedle lehce dekorovaných říms se stavitel spokojil jen s náročněji řešenými okenními rámy a neodmyslitelnými ozdobnými prvky nad okny, rytmicky kombinujícími trojúhelníkový a obloukový tvar.

Majitelem vily byl právník Jan Náhlovský.

Majitelem vily byl právník Jan Náhlovský.

FOTO: autorský tým Slavné vily Královéhradeckého kraje

Architekt nezapomněl ani na bohatě dekorovanou mříž, ukončující světlík, skrz který byla prosvětlována ústřední síň s kazetovým, částečně proskleným stropem. Kolem této haly, bohatě vyzdobené figurální a iluzivní malbou, architekt rozvinul dvojici obytných křídel.

Vilu, ve které od roku 1949 sídlí městská knihovna, po smrti Jana Náhlovského zdědil jeho syn Jan Náhlovský mladší, významný statistik a publicista.