Článek
Původně jednopatrový rybářský domek z poloviny 18. století prošel během desetiletí spoustou úprav podle toho, jak se měnili jeho obyvatelé a účely.
Ve stejné uličce bydlelo kdysi několik rybářů a spolu s nimi tu měli své krámy a skladiště drobní obchodníci.
Z obýváku vede cesta ven na dvorek.
Podstatou zadání barcelonským architektům byla rekonstrukce původních částí a dostavba druhého patra, které naštěstí územní plán v dané lokalitě nezakazoval. Jinými slovy bylo třeba na jedné straně šetrně obnovit krásu a historickou hodnotu původní stavby a na straně druhé výrazně odlišit moderní druhé patro.
Zatímco některé stěny původní stavby byly vyštukované, u jiných zůstalo obnažené zdivo.
Zadní dvorek ústí do další ulice.
Rekonstrukce původních prostor
Součástí rekonstrukce byla obnova zadního dvorku, který sloužil jako parkoviště. Při probírce věcí, které tam byly uskladněny, architekti radostně dali stranou vše, u čeho bylo možné určit původní účel a užití. Obnovena byla všechna okna, dveře a balkóny a samozřejmě i zdivo. Nový úděl připadl trámům ze staré střechy. Část jich je využita na přepážky v prvním patře a z jiných jsou zase poličky v kuchyni. Zachovány zůstaly i veškeré interiérové dveře.
Architekti se snažili uchovat veškeré materiály v jejich původních barvách. Jednou z mála výjimek jsou původní okna a dveře.
Schody se v prvním patře setkávají s výtahem.
Hlavní zdi přízemí, přesněji ty, které jsou rovnoběžné s ulicí, jsou opatřeny tradičním vápenným štukem bez jakékoli další malby. Obnovena byla i podlaha z keramických dlaždic.
Za pozornost stojí vzhled schodů. Každá část si uchovala něco ze své původní podoby. Čím výše se návštěvník vydá, tím novější vrstvy domu objeví.
Schodiště si v každém patře ponechává některý z původních prvků. Ty nejstarší, z poloviny 18. století, je možné hledat v přízemní části.
Zadní stěna schodiště připomíná řez geologickými vrstvami země. Čím hlouběji člověk sestupuje, tím starší vrstvy (v tomto případě domu) nalézá.
Moderní dostavba
Dostavbu autoři pojali jako moderní element, který harmonicky ladí se stylem spodních pater, aniž by musel zakrývat, že jde o moderní konstrukci. Díky střeše, jíž tvoří jedna velká betonová deska, mohl zůstat celý prostor druhého patra otevřený, bez narušení sloupy. Velké posuvné dveře zajíždějící do zdí v něm sice vyčleňují dva pokoje, ale stačí je naplno otevřít a vznikne celistvý prostor.
Nově dostavěné druhé patro je tvořeno jedním velkým prostorem rozděleným jen dvojicí velkých posuvných dveří.
Architekti se obecně snažili při práci používat tradiční stavební materiály, jako jsou keramika, železo, vápenný štuk, beton, sádra, korek (na izolace) a pouze minimum barev a laků.
Současná dispozice
V nové, nyní již dvoupatrové stavbě, je v přízemí umístěn obývací pokoj a kuchyně s jídelnou, společně s malou toaletou. V prvním patře je situovaný jeden pokoj, koupelna a studovna. Ve druhém patře jsou dva pokoje a koupelna. Využita je ovšem i střecha, kde je bazén, solárium a venkovní posezení.
Všechna podlaží domu jsou pak propojena nejen schodišti, ale i výtahem.
Na střeše je umístěn bazén, solarium a posezení.
