Článek
Autoři studie se zaměřili na to, co nazývají „zbytečnou výškou“, kterou definují jako vzdálenost mezi nejvyšším obyvatelným patrem mrakodrapu a jeho skutečnou špičkou. U mnoha nejvyšších staveb světa je tento prostor vyplněn věžičkami nebo jinými architektonickými prvky, jež ale nenabízejí žádnou obyvatelnou plochu.
Příkladem může být nejvyšší budova na světě Burdž Chalífa (Chalífova věž) v Dubaji, která je vysoká 828 metrů. Jejích 244 metrů výšky ovšem podle měřítek studie nelze hodnotit jinak než jako neobyvatelných, čili 29 procent výšky budovy má nulový praktický užitek.
Pohádkový hotel ve tvaru plachetnice Burdž Al Arab vede v soutěži o nejvíce promrhaných metrů své výšky.
Primát v nelichotivém žebříčku mrakodrapů s největším množstvím proplýtvané výšky drží hotel Burdž Al Arab, jenž se každému vryl do podvědomí svým plachetnici připomínajícím tvarem. I ten stojí v Dubaji. Z celkových 321 metrů výšky je neobyvatelných 124 m, což je 39 procent.
Takto posuzováno, lze pak dovodit, že zemí s největším počtem mrakodrapů mrhajících místem jsou Spojené Arabské Emiráty. Tamní mrakodrapy jsou v průměru využitelné a tedy obyvatelné pouze do 81 procent své výšky.
Spojené Arabské Emiráty jsou zemí s největším počtem mrakodrapů plýtvajících místem. Jejich průměrná zbytečná výška činí 19 procent z celkové výšky budovy.
Podle současných měřítek se za supervysoké budovy počítají takové, které jsou vyšší než 300 metrů. Kdyby se ovšem od výšky každé z budov této elitní skupiny odečetla ona „zbytečná výška“, 61 % těchto staveb by o svůj přídomek „supervysoká“ přišlo.
Rada pro výškové budovy a městské osídlení byla v roce 1969 založena jako mezinárodní nezisková asociace stavitelů a designérů výškových budov. Ačkoli nehraje žádnou oficiální roli, stala se rozhodčím ve věci výšek budov a mj. spravuje jejich rozsáhlou databázi.
