Modely jsou volně rozmístěny mezi kameny, bambusovými hájky a jezírky, přičemž měřítko velikosti každého z nich je různé. Některé by se vešly do akvária na rybičky, jiné jsou naopak větší. Největší a nejvýznamnější je model města Šan-šuej (v překladu město hor a vod), jenž je návrhem města o rozloze několika stovek tisíc čtverečních metrů. Tento projekt má být realizován v Kuej-jangu, hlavním městě čínské provincie Kuej-čou.

Model projektu Město Šan-šuej.

Model projektu Město Šan-šuej.

FOTO: MAD

Futuristické modely architektury zajímavě kontrastují se starobylými prostorami zahrady.

Futuristické modely architektury zajímavě kontrastují se starobylými prostorami zahrady.

FOTO: MAD

Společným rysem všech vystavených projektů je vyjádření vztahu člověka k přírodě. U příležitosti vernisáže výstavy vyšla kniha mladého čínského architekta Ma Jen-sunga, jenž je nejen zakladatelem společnosti MAD, ale především autorem všech vystavených návrhů.

Stejně jako výstava i knížka nese název Město Šan-šuej a autor v ní mj. praví: „Město budoucnosti se ve svém rozvoji posune od materialistického pohledu na svět k touze po přírodě. K tomu ovšem dojde, až se lidstvo přesvědčí o neudržitelnosti industriální civilizace existující na úkor životního prostředí. Pak bude obnoven emocionálně harmonický vztah mezi člověkem a přírodou, a to na principech města Šan-šuej.“

Všechny modely nebyly vytvořeny ve tsejném měřítku.

Všechny modely nebyly vytvořeny ve stejném měřítku.

FOTO: MAD

Na některé vize moderních architektů si člověk musí zvykat delší chvíli, než jim přijde na chuť, jiné si ho podmaní rychleji a snáze.

Na některé vize moderních architektů si člověk musí zvykat delší chvíli, než jim přijde na chuť, jiné si ho podmaní rychleji a snáze.

FOTO: MAD

Odkud se vzalo Město Šan-šuej

Slavný čínský raketový vědec a konstruktér Čchien Süe-sen představil koncept Město Šan-šuej už v roce 1980. S ohledem na rostoucí množství obřích betonových staveb předložil návrh založený na starodávném čínském umění Šan-šuej, jehož cílem je umožnit lidem, aby zůstali mimo přírodu, ale zároveň se k ní navrátili. Nicméně tento idealistický urbanistický plán nikdy nebyl uveden do praxe. V konceptu se mj. říká: „Budovy ve městech by se neměly proměnit v živoucí stroje. Ani ta nejmocnější technologie a nástroje nevdechnou městu jeho duši.“

Ani na výstavě v Pekingu nechyběl oblíbený motiv moderních architektů - výšková budova porůznu osázená vegetací.

Ani na výstavě v Pekingu nechyběl oblíbený motiv moderních architektů - výšková budova porůznu osázená vegetací.

FOTO: MAD

I toto je model budov a ne zmenšenina horské dráhy.

I toto je model budov a ne zmenšenina horské dráhy.

FOTO: MAD

Pro samotného Ma Jen-sunga Šan-šuej neodkazuje pouze k přírodě. Je zároveň osobní odpovědí na okolní svět. Město Šan-šuej je řešením hustoty města, jeho funkčnosti a uměleckého pojetí krajiny, v níž leží a kterou vytváří.

Model dalšího města, kde člověk bude mimo přírodu a přece se do ní navrátí.

Model dalšího města, kde člověk bude mimo přírodu a přece se do ní navrátí.

FOTO: MAD