Článek
Rekreační areál Vystrkov leží v romantické lesnaté krajině u levého břehu Orlické přehrady. V roce 1959, ještě před napuštěním vltavského údolí, se v okolí budoucího přehradního jezera začalo plánovat rekreační středisko, které mělo sloužit „pro oddech politiků a dalších funkcionářů Ústředního výboru KSČ, případně zahraničních hostů”.
Autory plánů a návrhů jednotlivých „chat“ či spíše luxusních vil stranických činovníků, včetně vily prezidenta Antonína Novotného, bohužel s jistotou neznáme.
Vily navrhovali tehdejší vězni
Pro tuto jedinečnou zakázku vil ve vystrkovském areálu využil Ústřední výbor KSČ práci architektů, inženýrů a stavebních techniků uvězněných v té době v pankrácké věznici.
Vila díky ladným křivkám a vlnovkám střech splynula s krajinou okolo jezera.
V době, kdy se projekt areálu připravoval (v letech 1959-1960) najdeme mezi vězněnými architekty pankráckého „Basaprojektu“ významné osobnosti české moderní architektury – Stanislava Tobka, Jaroslava Vaculíka, posledního českého stážistu v ateliéru slavného architekta Le Corbusiera nebo dokonce Bedřicha Rozehnala, profesora Vysokého učení technického v Brně a mezinárodně uznávaného odborníka na zdravotnické stavby.
Ze terasy byly působivé výhledy do okolí.
Podíl těchto architektů na jednotlivých stavbách můžeme jen odhadovat. I architekt Jiří F. Kaisler, známý odborník na rekreační objekty, se zúčastnil projektové přípravy střediska Orlík během svého věznění na Pankráci.
Podle vzpomínky jeho dcery, otištěné nedávno v časopisu Reflex, se spolu se statikem Františkem Bäumeltem věnoval právě projektu prezidentské vily.
Prostorná, široce rozkročená stavba vily pro Antonína Novotného díky několikrát zalamovanému půdorysu i ladným křivkám a vlnovkám střech splynula s malebnou krajinou okolo jezera.
Původně architektonicky a výtvarně mimořádná stavba se dochovala ve špatném stavu. Objekt zůstal od devadesátých let opuštěný a začal chátrat.
