Článek
Beton praská z mnoha důvodů. K těm nejčastějším patří právě povětrnostní vlivy. Střídající se teplo a chlad způsobují, že se materiál roztahuje a smršťuje, přičemž praská. Jakmile se do prasklin dostane voda, v chladu zmrzne. A led, jehož objem je větší, praskliny dále rozšiřuje a zvětšuje.
Holandští vědci pod vedením mikrobiologa Dr. Henka Jonkerse zkoumají proto bakterii, která při kontaktu s vodou začne produkovat vápenec. Jimi vyvinutá betonová směs pak kromě tradičních složek obsahuje miniaturní keramické tobolky, v nichž spí spory těchto bakterií společně se zásobičkou potravy, což je mléčnan vápenatý.
Bakterie opravující prasklý beton.
V momentě, kdy beton praskne a do tobolek prosákne voda, bakterie se probudí a vrhnou se do práce – začnou mléčnan vápenatý přetvářet na vápník, což je jedna ze dvou základních složek vápence, který pak zaplní vzniklou prasklinu.
Co je ovšem velmi podstatné, bakterie ke své práci spotřebovávají kyslík, který se samozřejmě v prasklině také nachází. V momentě, kdy se prasklina objeví v bezprostřední blízkosti železných a ocelových konstrukcí uvnitř betonu, bakterie tedy nejenže zakryjí obnažený kov nově vytvořenou vrstvou vápence, ale zároveň likvidují kyslík, který se jinak podílí na jeho korozi.
Prasklina v betonu před opravou
Prasklina v betonu po opravě
Výzkum si vyžádá ještě několik měsíců až let, než bude finální produkt uveden na trh. Nicméně, že jde o zcela životný projekt, potvrzuje mj. i velký zájem stavebních firem o něj.