Obyvatelé skalního komplexu, Benito Hernandez a jeho žena, se živí pěstováním a sběrem zdejší pouštní rostliny Candelilla, která se v této oblasti, cca 80 km od hranic s Texasem, hojně vyskytuje.

Netradiční skalní komplex objevil Benito Hernandez, když mu bylo zhruba osm let, kdy do oblasti přesídlil i s celou rodinou, a to právě kvůli sklizni zdejších rostlin. Výtažky z nich se bohatě využívají například do svíček, leštidel či lepidel, v různých plastech či do maziv.

Již v době Benitova dětství si také zdejší pracovníci nárokovali vlastnictví půdy, na které se často vyskytovali kvůli sběru rostlin. Hernandezovi trval boj o vlastnictví zdejšího masivu zhruba 20 let, než ho mohl označit opravdu za svůj "majetek".

Chudé a prosté, ale vlastní

Během té doby musel soupeřit i s ostatními sběrači, kteří chtěli zdejší "úkryt" pro sebe, a to především kvůli jeho výhodné pozici nedaleko zdroje pitné vody.

V návaznosti na dřívější rozmach sběru rostlin a vyhlídku trvalejšího zaměstnání se odhodlal svoje "bydlení" zvelebit. Výrobou vlastních cihel a využitím nalezeného dřeva na okna a dveře místo postupně "uzavřel", aby bylo obytné i v zimních měsících, kdy teplota klesá výrazně pod nulu. V místnostech pak přibyla jednoduchá kamna a také postele.

I tak je ale obydlí více než jednoduché, a žádný luxus v něm rozhodně nehledejte. Situace je o to složitější, že produkce rostlin Candelilla není v poslední době už nijak závratná. Vzhledem k tomu, že se jedná o jediný příjem rodiny Hernandezových, který je ještě sezónně omezen, není se ani čemu divit.

I tak si ale nestěžují, naopak jsou rádi za to, co mají.