Autoři vily Vladimír Beneš a Antonín Kurial studovali na Odboru architektury a pozemního stavitelství České vysoké školy technické v Brně a před válkou sdíleli společný ateliér.

Interiér vily byl zařízen s ohledem na rozměrná pásová okna.

Interiér vily byl zařízen s ohledem na rozměrná pásová okna.

FOTO: autorský tým Slavné vily Jihomoravského kraje

V roce 1936 dorazil Beneš jako stipendista do Paříže a stal se kresličem v legendárním ateliéru slavného architekta Le Corbusiera v rue de Sevres. Velikost a dispozici vily přizpůsobil Beneš tomu, aby objekt mohli společně obývat jeho bratr s ženou, dvě svobodné sestry Anna a Marie a on sám.

Rozměrné schodiště vede na menší balkon.

Rozměrné schodiště vede na menší balkón.

FOTO: autorský tým Slavné vily Jihomoravského kraje

Manželům vyhradil celé patro, přízemí rozdělil na čtyři jednotky. Z jedné vytvořil průchod a dvě postranní sloužily sestrám, přičemž zbývající ponechal sobě.

Patro zpřístupnil venkovním dvouramenným schodištěm na zahradní straně, které rámuje betonový panel, vysunutý daleko před fasádu a spojený s ní masivní betonovou stříškou.

Architekt využil i kdysi velmi moderní luxfery. Ty se dnes opět vracejí do módy.

Architekt využil i kdysi velmi moderní luxfery. Ty se dnes opět vracejí do módy.

FOTO: autorský tým Slavné vily Jihomoravského kraje

Atypické architektonické řešení umožnilo užití výjimečných konstrukcí, kombinujících ocel, beton a dřevo. Ocelové pilíře vysunul Beneš na vnějšek betonových zdí a do jejich kapes usadil dřevěné trámy stropů.

Architekt vsadil na originální řešení venkovních prostor.

Architekt vsadil na originální řešení venkovních prostor.

FOTO: autorský tým Slavné vily Jihomoravského kraje

Pomocí ocelových vzpěr mohl architekt také zavěsit balkón volně do prostoru. Řícmanická vila představovala nejzdařilejší dílo mezi realizacemi českých praktikantů u Le Corbusiera.

Nebyla inspirována jen mistrovou puristickou čistou etapou, ale zahrnula také jeho tehdy začínající brutalistickou tendenci.