Článek
Vlastníte půvabný malý byt, který je součástí starší pražské zástavby. Byl tento typ interiéru vaším cílem, nebo je to jen výsledek náhodného výběru?
Hledala jsem byt blízko centra Prahy v klasické starší zástavbě, kde se zachoval původní duch města, kde nebude hrozit další výstavba a bude blízko do divadla i na nákupy. Interiér byl ve velmi špatném stavu, plechová vana za vstupními dveřmi bytu, plynové potrubí tažené po stěnách. Takže rekonstrukce začala vstupními dveřmi a skončila u oken. Snažila jsem se ale zachovat charakter a nenarušit atmosféru domu.
Předsíň skvěle plní funkci vstupního prostoru. Zákoutí bujné pokojové zeleně, atraktivní doplňky a dekorativní tapeta navozují přívětivou domácí atmosféru.
Proč jste např. nezvolila byt v novostavbě? Nabídka je opravdu pestrá…
Nelíbí se mi nové „panelákové story na druhou“ a nechtěla jsem bydlet na moderním sídlišti na periferii Prahy. Prošla jsem mnoho projektů a většina ztroskotala hned na první podmínce, a to byla dřevěná okna - plast bytostně nesnáším.
Kuchyňská linka je součástí obývacího pokoje. Díky vkusně zvolenému stylu, materiálu a provedení dokonale dokresluje neutrální koncept interiéru a nestrhává na sebe pozornost.
Dalším měřítkem byla dispozice bytu, bohužel většina projektů počítá s velkou chodbou a zádveřím, na toaletě by člověk mohl tančit, ale samotné pokoje jsou titěrné, laminátové podlahy jsou standardem, obklady v koupelnách bez nápadu s velmi „krásnými“ listelami…, prostě jsem se cítila příliš omezená diktátem developera.
Sama se živíte navrhováním interiérů. Nemíchaly se vám jednotlivé projekty s tím osobním? Měla vaše práce, co se např. času týče, nějaký vliv na tuto rekonstrukci?
Projekty se mi nemíchaly, samozřejmě vždy dostal přednost klient, a tak rekonstrukce, která mohla být hotová za tři měsíce, trvala nakonec půl roku. Největší problém bylo najít nové řešení a nejlepší dispozici bytu, rozhodnout se pro materiály a barvy…
Jana upřednostňuje přírodní styl a čisté linie. Vzhledem k velikosti bytu použila jednoduché tvary sedacího nábytku v jednobarevném konceptu. Dekory jsou použity jen na doplňcích a přídavném taburetu.
Jenom dispozičních variant jsem měla jedenáct, snažila jsem se konzultovat svoje nápady a myšlenky s okolím, protože jsem v tomto případě neměla nadhled, jako když pracuji na zakázce pro klienta, kterého neznám. Bylo těžké oprostit se a nebýt zaujatá.
Vzhledem k tomu, že působíte jako architektka, jste jistě měla podobu svého nového bytu už dávno v hlavě… Nebo tomu bylo jinak? Jaká byla vaše vize?
Bylo to přesně naopak. Žádnou konkrétní představu jsem neměla. Věděla jsem, že chci světlý byt, jednoduchý prostor, který dýchá a má osobitou atmosféru. Věděla jsem, že potřebuji kolem sebe květiny, stromy a život, že byt je součástí domu, a tak se na chodbě nesmím cítit jako v katakombách.
Ložnici dekorují pokojové rostliny a s nábytkem laděné textilie. Hlavní dominantou je pruhovaná tapeta Osborne & Little v čele postele.
Kdysi jsem snila o bytě se zimní zahradou jako ve filmu Zelená karta s Gérardem Depardieuem, o skleníku, ve kterém budou rostliny až do nebe a budou tam létat ptáci… To se mi bohužel nepovedlo, ale malý balkonek tu je a před okny rostou vysoké topoly a kvetou kaštany.
Kterému stylu z hlediska interiérového designu dáváte přednost?
Mám ráda dřevo, přírodní materiály, volný otevřený prostor plný světla. Ráda moderní až technický styl doplňuji křivkami a přírodními vzory. Také se mi moc líbí retrostyl. Hodně si zakládám na kvalitních materiálech a dobrém zpracování.
Zatemňujícím prvkem nejsou často viděné rolety či žaluzie, ale vzorované závěsy.
Byt je laděn do neutrálních barev. Líbí se vám také divočejší barevné realizace?
Mám ráda barvy, i když spíše inklinuji k přírodním odstínům v kontrastu s pastelem. Ale barvy jsou zavazující, a pokud jsou na nábytku, je velmi těžké časem něco měnit nebo doplňovat. Barvy používám hlavně na doplňcích a samozřejmě v dětských pokojích.
Každého jistě na první pohled zaujme volba zajímavého osvětlení…
To byl nejtěžší úkol. Byt byl bez světel několik měsíců, než jsem definitivně vybrala. Chtěla jsem dostatek světla i intimní prostředí. V bytě jsou vysoké stropy a nechtěla jsem je potlačit nebo urazit obyčejnými bodovkami, ale dlouhá závěsná svítidla by naopak mohla působit jako ve výrobní hale. Chtěla jsem něco neobvyklého a přitom nadčasového. Světla jsou ozdobou a myslím, že se mi povedlo vybrat opravdové šperky.
Koupelna má dostatek místa pro vanu, ale majitelka ji nahradila prostorným sprchovým koutem ohrazeným zástěnou z čirého skla. Ostré hrany sprchového prostoru zjemňuje sanita oblých tvarů.
Jak se vám v této lokalitě a bytě samotném žije?
Mám to tady moc ráda, jsou tu divadla, na Vyšehrad a do Grébovky je to pár minut chůze, za chvilku jste na nábřeží a můžete krmit labutě. Centrum města je také na dosah a po dálnici jsem za chvíli v Průhonicích nebo na chalupě na Vysočině. Byt je velice příjemný a přesně takový, jaký jsem ho chtěla.
Koupelna je dostatečně osvětlena bodovými svítidly. Umyvadlo osvětluje zrcadlová skříňka s integrovaným osvětlením a dekorativní světýlka Esprit.
Máte nějakou radu pro naše čtenáře, kteří se chtějí pustit do rekonstrukce staršího bytu menších rozměrů?
Především se obrnit trpělivostí. Počítat s tím, že náklady budou spíš vyšší, než se kterými počítali, protože v průběhu rekonstrukce se objeví potíže, závady a nesrovnalosti, jakmile se kopne do stěny a podlah, sáhne se do rozvodů vody a elektroinstalace. Většinou je pak nutné vyměnit víc, než s čím se počítalo. Ale stojí to za to.
