Mezi Hanušovickou a Zábřežskou vrchovinou protéká řeka Morava rozlehlým úvalem lužní krajiny. Uprostřed ní leží osada Háj – v ní se nachází panský mlýn.

V poslední třetině 19. století získala mlýn a pilu Plhákova rodina. Jako řada jiných mlynářů patřili i manželé Hubert a Jana Plhákovi k průkopníkům elektrifikace.

Půlkruhový dekor zdobí i fasádu vily.

Půlkruhový dekor zdobí i fasádu vily.

FOTO: autorský tým Slavné vily Olomouckého kraje

V roce 1919 předal Hubert Plhák elektrárnu synům Karlovi a Radomírovi. Karel se na brněnské technice seznámil se studentkou reálného gymnázia Ellen Hervertovou. Emancipovaná dívka se po sňatku ujala jak nové investice do elektrárny, tak volby projektantů.

Stavba na dobovém snímku.

Stavba na dobovém snímku

FOTO: autorský tým Slavné vily Olomouckého kraje

Návrh novostavby elektrárny a rodinného domu Ellen svěřila nejdřív Pavlu Janákovi (1882-1956), pak se obrátila na Jana Kotěru (1871-1923), který jí ale doporučil dva svoje absolventy z Akademie výtvarných umění - pracovali tehdy v jeho ateliéru - Bohuslava Fuchse a Josefa Štěpánka. Ti navrhli nejen obě stavby, ale také vnitřní vybavení vily, které v roce 1923 dodaly brněnské UP závody Jana Vaňka.

Detaily vily jsou střídmé, ale zdobnost jim nechybí.

Detaily vily jsou střídmé, ale zdobnost jim nechybí.

FOTO: autorský tým Slavné vily Olomouckého kraje

Novostavba vodní elektrárny stojí na umělém vodním kanálu. Základním motivem se stala vitalistická symbolika vzniku, přeměny a koncentrace energie.

Současně vyrůstala i nedaleká vila. Dispozice jednopatrového domu čerpá z tradice anglického bydlení. Společenské centrum tvoří centrální hala a velká jídelna, doplňují je kuchyňská část a ložnicový a hygienický trakt v patře.

Interiéru dominují motivy půlkruhů.

Interiéru dominují motivy půlkruhů.

FOTO: autorský tým Slavné vily Olomouckého kraje

Dominantním prvkem haly je sochařsky ztvárněný pilíř, ze kterého se pnou oblouky stropních trámů. Může být chápán jako alegorie stromu života, napájejícího a spínajícího svými větvemi celou stavbu. Její organická podoba je zvýrazněna motivy kruhu, oblouku, půlkruhu a dokonce i lomeného oblouku, které navíc propojují vnějšek stavby s interiérem.