Hlavní obsah

Požární hlásiče včas odhalí oheň i kouř

Právo, Sylva Svobodová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Co umí hlásič požáru? Včas nás informovat o vzniklém nebezpečí. Jde o jednoduché zařízení, které v sobě kombinuje detektor kouře a akustickou poplachovou sirénu a při problému se spustí. Požár se tak likviduje v samém počátku a nemá katastrofické následky.

Článek

Hlásiče požáru jsou od 1. července 2008 povinnou součástí vybavení všech zkolaudovaných objektů, tedy i chat a chalup. Ty je musí mít, ale i ostatní by měli ve svém domě či bytě instalovat tento spolehlivý a chytrý přístroj.

Málokdo si totiž uvědomuje, že větší nebezpečí než oheň je kouř, protože není vidět ani slyšet, přitom vdechnutí toxických zplodin může způsobit trvalé zdravotní problémy nebo i smrt. Kritická je druhá až pátá hodina, kdy většina z nás spí. Zplodiny hoření navíc prohlubují spánek. Hlásič nás ale probudí. Je to dobrý „pomocník“ i o Vánocích, protože každoročně shoří hodně vánočních stromků a adventních věnců od zapálených svíček.

Jak správně vybrat

Typ požárního hlásiče je třeba dobře zvolit, jinak může být jeho funkce a užitnost omezena. Nejde jen o počet přístrojů (nejlépe v každé místnosti jeden) či jejich prostorové rozmístění. Vyplatí se před nákupem popřemýšlet, jaký typ požáru nebo kouře chceme detekovat (různé hlásiče totiž umějí rozpoznat buď vznikající kouř, nebo viditelné částečky spalin hoření či jsou „nastaveny“ na unikající plyn).

Nejběžnější je opticko-kouřový požární hlásič, který detekuje vznikající kouř při hoření. Hlásič spustí poplach, když kouř dosáhne místa, kde je přístroj namontován. Tento typ hlásiče je levný a přitom spolehlivý, vhodný je do obývacího pokoje, ložnice, chodby (nevhodný do koupelen a prašných míst).

Dalším typem jsou ionizační hlásiče, detekující změnu vodivosti vzduchu. Jsou velmi citlivé a nehodí se do kuchyně, kde se vaří, nebo do garáže. Lze je umístit do prašného prostředí.

Kam s ním

Nevhodné umístění hlásiče může negativně ovlivnit jeho fungování. Přístroj pak reaguje třeba i na jiné podněty, než je požár: na prach, vlhkost nebo dokonce nereaguje vůbec. Proto je dobré znát jistá pravidla:

Hlásiče požáru montujeme nejlépe doprostřed stropu, minimálně 30 cm od stěny. Maximální výška podlahy má být 6 m.

Hlásič instalujeme vždy do centrální místnosti a do ložnice či dětského pokoje. Nezapomeneme ani na chodbu nebo schodiště a jednotlivá patra (v domě při velikosti nad 150 m2). V případě kuřáků je dobré mít hlásič v každé místnosti, pozornost zvýšíme i tam, kde se užívají různá topidla.

Přístroj se nedoporučuje dávat do prašných prostor (kutilské dílny), koupelen (vadí vlhkost), do blízkosti ventilátorů a zdrojů tepla, přímo na půdu pod střechu.

Minislovníček

Hlásič požáru:

autonomní požární hlásič má v sobě detektor samotného požáru, ale zejména akustickou a často i optickou signalizaci, která nás v případě problému spolehlivě probudí.

Instalace je snadná, zvládneme ji sami. Ceny se pohybují podle typu od levných provedení za necelých 300 Kč po modely za 500 až 900 Kč.

Detektor úniku hořlavého plynu rozpozná unikající hořlavý plyn a je tedy určen do místností, kde lze únik plynu předpokládat (kotelny, koupelny s karmou). Pro těžké plyny se přístroj montuje k podlaze, pro lehké ke stropu.

Reklama

Související témata:

Související články

Požární hlásič pohlídá život

Od letošního července musí být každá nově postavená bytová jednotka, ať již v rodinném domku nebo v nájemním domě, vybavena tzv. autonomním hlásičem požáru....

Výběr článků

Načítám