Architekt Karl Rieger pro svého klienta Karla Pergelta navrhl vilu v nově vznikající zástavbě v Makartově ulici (dnes Elišky Krásnohorské). Autor kombinoval prvky gotického tvarosloví a prvky německé lidové architektury.

Vliv romantismu můžeme na vile vidět v používání prvků hrázděného zdiva (s vyplněnou dřevěnou nosnou trámovou konstrukcí), masivní kamenné podezdívky nebo arkýře (výstupku vyčnívajícího z budovy) - jeho gotický charakter byl ale pozdějšími přestavbami trochu potlačen.

Zatímco v exteriéru převažuje důraz na gotické tvarosloví, v interiéru je tomu spíše naopak. V něm byl kladen důraz převážně na secesní prvky, ovšem v jejich florální (rostlinné) podobě.

Rostlinné motivy zdobí i schodiště

Schodiště má kované zábradlí s rostlinnými motivy. Stropy v místnostech byly pokryty štukovou výzdobou. Dvoukřídlé dveře s dochovaným kováním jsou většinou původní a svou jednoduchostí designu působí téměř současně. Okna byla zdobena vitrážemi  - skleněnými plochami složenými z různobarevných spojovaných skel s vegetabilními motivy.

Druhý majitel vily Karl Kamprath nechal provést menší stavební úpravy. Po roce 1945 se vila stala postupem času majetkem státu a dostala nové nájemníky. Bytový podnik ji rozdělil na jednotlivé byty a provedl některé změny. Celkově se ale řada detailů zachovala a současní majitelé je citlivě rekonstruují.

Původní majitel a zadavatel stavby Karel Pergelt byl inspektorem Teplicko-duchcovské dráhy. Další data o jeho životním osudu jsou bohužel neznámá. Jak dlouho užíval vilu, není zcela jasné, protože už v roce 1921 byl jejím majitelem Karl Kamprath, který pak objednal některé stavební úpravy.

Architekt Karl Rieger byl úředně uznaným stavitelem, který působil v Teplicích na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Mimo jiné je autorem vily Adolfa Brosche ve stejné ulici.