Přední český secesní architekt Osvald Polívka se v éře před první světovou válkou prosadil především jako projektant pražských spořitelen, bank a dalších zajímavých staveb. Jednou z jeho nejkrásnějších staveb je i tato vila. Nechal si ji postavit spolumajitel prosperující pily Václav Vacek.

Od svého učitele, neorenesančního architekta Josefa Zítka, se naučil stavební tradice oblasti Středozemí. Brzy se ale přiklonil k stylově volnější secesi vídeňského typu. Její formy tvořivě kombinoval s opulentní zdobností efektního neobaroka.

Pozdější Polívkova tvorba se nesla ve střízlivějším tónu. To dokládá i Vackova vila v Jablonném nad Orlicí. Pro svou rodinu nechal tento grandiózní objekt, jehož dominantou se stala centrální vyhlídková věž s dodnes funkčním působivým hodinovým strojkem, postavit již zmiňovaný Václav Vacek.

Úřední povolení ke stavbě domu bylo uděleno roku 1913 a je dochované. Samotným architektem Osvaldem Polívkou podepsané plány pocházejí pak z roku 1914. Válečné události ale dokončení stavby oddálily až do roku 1916.

Patrová stavba s částečným palácovým pojetím je volně situovaná do rozlehlé zahrady.

Nechybí zajímavě řešené balkóny aj. Symetrický rozvrh bezprostředního okolí objektu ladí s jeho vnitřní dispozicí.

Okrasou stavby je hlavně věžový pavilón s nízkou střechou i některé další italizující prvky. Ty ukazují, že se projektant při návrhu domu volně inspiroval příměstskými renesančními vilami Toskánska.