Poctu České komory architektů získává každoročně již od roku 2000 významná osobnost v oboru, která se svou prací a morálním kreditem výrazně zapsala do moderní historie české architektury. Loni jí získal architekt Viktor Rudiš. [celá zpráva]

Budova Federálního shromáždění se nachází u rušné magistrály.

Budova Federálního shromáždění se nachází u rušné magistrály.

FOTO: Novinky

Cenu uděluje odborná porota, která byla stejně jako loni pětičlenná a složena z předních českých architektů a teoretiků. Porota posuzovala přes deset nominovaných osobností.

Pragerova tvorba je kontroverzní

Pragerova tvorba je kontroverzní - má své příznivce, ale i odpůrce. Jeho stavby nesou znaky architektury normalizace. Česká komora architektů je ale přesvědčena, že oceňuje architekta, který „přes nepřízeň historické doby a všechny obtíže a dočasnost zájmů všedního dne po sobě zanechal nejen kvalitní a rozsáhlé, ale i vrcholně inspirativní a myšlenkově provokativní architektonické a urbanistické dílo“.

Detail budovy jedné z nejvýznamnějších českých staveb od Karla Pragera.

Detail budovy jedné z nejvýznamnějších českých staveb od Karla Pragera.

FOTO: Novinky

Podle poroty Pragerovy realizace patří mezi to nejodvážnější a nejzajímavější, co u nás v 60. a 70. letech minulého století vznikalo. Jeho stavby podle poroty zůstávají ojedinělým počinem vysoké kvality i ve světovém kontextu.

Architektura šedesátých a sedmdesátých let se začíná přehodnocovat

Architektura této doby se v posledních letech začíná ostatně intenzivněji hodnotit. Nedávno vznikla i výstava obchodních domů socialismu. Představena byla i tvorba významné české architektonické dvojice Věry a Vladimíra Machoninových.[celá zpráva]. Zajímavá byla i expozice s názvem Bruselský sen, představující design okolo šedesátých let.

Detail budovy Federálního shromáždění.

Detail budovy Federálního shromáždění

FOTO: Novinky

Teprve v nedávné době se zásluhou nejmladší generace architektů začalo nahlížet na architekturu šedesátých a sedmdesátých let 20. století jiným pohledem. Architektonicky svébytné stavby této doby nyní začínají být vnímány jako památky připomínající naší historii.

A čím Prager porotu tolik zaujal? Hlavně novátorským využitím mostních konstrukcí. Jeho zásluhou byly v České republice realizovány první lehké závěsové skleněné panely, montované konstrukce parapetů a zavěšených podhledů.

Ústav makromolekulární chemie - jeho koncept vytvořil architekt Karel Prager.

Ústav makromolekulární chemie - jeho koncept vytvořil architekt Karel Prager.

FOTO: Novinky

Nejvýznamnější Pragerovy stavby se nacházejí v Praze 

Nejlepšími projekty Karla Pragera jsou stavby, které se nacházejí v našem hlavním městě. Jde například o Ústav makromolekulární chemie na Petřinách, budovu Národního, později Federálního shromáždění i budovy Výstavby hlavního města Prahy pod Emauzy. Velkou architektonickou hodnotu má i Nová scéna Národního divadla, na jejíž podobě se Prager také podílel. Porota ocenila i experimentální bytovou výstavbu v Košířích nebo zastřešení Hlavního nádraží v Praze.

Detail fasády stavby.

Detail fasády stavby

FOTO: Novinky

O architektuře Karel Prager často a rád diskutoval. Od sedmdesátých let se u něj ostatně scházeli ti architekti, kteří měli zakázánu veřejnou činnost a debatovali o novinkách na poli architektury.

Detail budovy Nové scény.

Detail budovy Nové scény, na které se Prager spolupodílel

FOTO: Novinky

Porota o dílech tohoto architekta hodně diskutovala, ale nakonec se rozhodla udělit poctu právě jemu. Hlasování poroty bylo napínavé a nejednomyslné. Mezi nominovanými osobnostmi se totiž objevilo množství velmi dobrých architektů - např. Bohuslav Fuchs nebo Josip Plečnik. Slavnostní ceremoniál se uskuteční na jaře příštího roku.