Článek
Architekt a stavitel Arthur Corazza přišel do Jihlavy nejspíš poprvé na začátku 20. století, kdy v tomto městě nastoupil jako učitel na německé živnostenské pokračovací škole.
Corazza velmi brzy získal vlastní povolení na stavitelskou činnost a v následujících letech také hodně zakázek. I díky tomu se rozhodl usadit v Jihlavě natrvalo, a proto si zde vystavěl svůj rodinný dům, který pojal rozhodně velkoryse.
V plánech stavby stojí, že jde o návrh obytné a hospodářské budovy. V dílenském statku tak nechybělo skladiště s pracovním zařízením a pracovním prostorem. Komplex tvořila tři křídla, spojená v pravých úhlech do písmene U.
Tím vznikl malý dvůr, jehož zajímavým prvkem se stalo arkádové podloubí, jehož řada sloupoví je jednou z velkých devíz stavby.
Samotná vila s mohutnou střechou zabírala největší, severovýchodní část. Směrem do zahrady pak ve dvou křídlech navazovaly prostory dílny, skladů a koníren.
Typ rodinného bydlení, který Corazzova vila představuje, se od počátku století šířil především u německého obyvatelstva a ve skromnějším měřítku přetrval až do konce dvacátých let.
S vypuknutím první světové války však Corazzova pracovně úspěšná léta ve městě skončila. Rodina kvůli dluhům prodala vilu továrníkovi Budischowskému a pak odešla z Jihlavy definitivně.
Dnes užívá vilu k soukromému bydlení společenství vlastníků.