Výhodou policových systémů je jejich víceúčelovost a variabilita. Stačí upustit od tradičních představ o rovných policích na stěnách a dát přednost fantazii.

Police, skříň, nebo paraván?

Existují např. systémy regálů, jejichž jednotlivé fochy propojují konstrukce ocelových lanek. Spoje těchto lanek umožňují skládat a sestavovat jednotlivé buňky a tvořit tak na stěně kreace.

Využít můžeme také kolejnicové systémy některých modulů, které zajistí přesunování části nebo celého systému po stěně.

Některé policové stěny mají posuvné dveře, jimiž aktuálně překryjeme část stěny, kterou chceme skrýt před zraky návštěvy. Zároveň se tím naruší jednotvárnost policové stěny, výsledkem je živost a originalita.

Otevřené policové moduly se prodávají v jednotlivých částech, z nichž si vytvoříme třeba i klasickou obývací stěnu nebo závěsné vertikální či horizontální skříňky.

Policová stěna nahradí také dělicí příčku ve větších místnostech, můžeme ji použít namísto posuvné japonské stěny nebo paravánu. V nižším provedení nahradí pultík, knihovničku nebo komodu na oblečení či hračky.

Z jednotlivých rohových polic seskládáme vysokou skříňku, která ušetří prostor v malých místnostech. V takových provedeních police, alespoň v případě úložného prostoru, nahradí uzavřený nábytek.

Jestliže nám ale vadí, že se na předměty v policích práší, uložíme je do ozdobných krabic nebo proutěných košů, které ladí nebo naopak kontrastují s barvami a materiály v interiéru.

Některé policové systémy v sobě samy střídají uzavíratelné skříňky s otevřeným modulem.

Police nejen ze dřeva

Oblíbeným materiálem pro výrobu polic je stále dřevo, dýha. Výjimkami už nejsou ani ratan a proutěné police v místnostech zařízených v asijském stylu.

Do dětských pokojů, ale i do koupelen se stále častěji prosazují plast a kov. Jsou nerozbitné, dobře se udržují a police z těchto materiálů mohou mít rozmanitý tvar.

V malých místnostech se uplatní průsvitné poličky z tvrzeného a průhledného skla, zejména jsou-li na stěnách v pokoji tapety s originálními vzory.

Police může být i z pevné a hrubší textilie, vypadá jako závěsný vak. Vejdou se do něho knihy, oblečení a psací potřeby.

Nápadité tvary

Police se zakulacenými rohy působí měkčeji a zejména v dětských pokojích a koupelnách jsou bezpečnější. Ostré a měkké kulaté rohy by měly být z designového hlediska v místnosti v souladu.

Kovové a plastové police mohou mít jakoukoli barvu a tvar. Např. ty ve tvaru vlnek na modré tapetě jsou úložištěm pro drobné hračky v pokoji malého piráta. Vlnky ozdobné konzoly se stanou vděčným designovým prvkem u klasických rovných polic.

Rozepjatá motýlí křídla na stěně vytvoříme centrální užší policovou skříňkou a závěsnými poličkami rozmístěnými po stěně. Siluetu mrakodrapů zase vytvoří úzké policové skříňky seskládané do různých výšek.

Klasickou závěsnou čtyřstěnnou polici výrazné barvy pověsíme trochu nakřivo a hned se tím změní dynamika velké stěny.

Police z jakéhokoli materiálu může na rozsáhlé ploše pokryté vzorovanou tapetou působit jako designový doplněk tohoto vzoru. Tvarově a barevně výrazné policové systémy a moduly obecně umísťujeme jen na velké plochy s vědomím, že tvoří designový prvek místnosti.

Uchycení polic

Skryté upevňující kování pro nástěnné police umožní posadit polici na stěnu tak, že vidíme jenom ji. Je to díky vrutu nebo speciálnímu šroubu s kotvou. Platí, že čím delší vrut, tím lépe, ale samozřejmě musíme brát ohled na tloušťku stěny.

Při upevňování do cihlových zdí použijeme vruty, které proniknou alespoň 50 mm do zdiva a plastové hmoždinky odpovídající velikosti.

U sádrokartonových příček bude stačit hloubka 38 mm tam, kde vruty vpravíme přímo do konstrukce stěny či do skrytých trámků připravených pro zavěšení police.

Poličky je možné uchytit i přímo k sádrokartonu speciálními šrouby s kotvou, popřípadě jinými úchytkami pro duté stěny, které rozloží tlak zátěže na vnitřní stěně sádrokartonové desky.

Polici můžeme zavěsit na ozdobné háčky, uplatníme také tzv. úchytné klipy.

Kolejnice na stěně umožní určit vzdálenost mezi jednotlivými policemi podle vlastní potřeby, vkusu a samozřejmě míry zatížení jednotlivých regálů. Ke stavbě nám přitom stačí vrtačka, vrták, šroubový nástavec a také hmoždinky s příslušnými vruty.

Klasické konzoly se uchycují delším ramenem k povrchu stěny a na jejich kratším rameni spočívá sama polička. Délka úchytného ramene určuje minimální výšku mezi několika policemi nad sebou.