Vybíráme odšťavňovač na ovoce i zeleninu

Na trhu je k dostání pestrá nabídka odšťavňovačů. Ceny se pohybují zhruba od 800 do 5000 Kč od mnoha výrobců (např. ETA, Braun, Bosch, Philips či Moulinex).

Který odšťavňovač ale vybrat? Záleží na tom, jak často ho chceme používat a z jakého ovoce či zeleniny máme čerstvou šťávu (neboli fresh) nejraději.

U odšťavňovačů často platí, že dražší je ve výsledku levnější. Hodně levné přístroje mívají slabý motor. U některých dokonce v návodu najdeme upozornění, že by neměl v zátěži běžet déle než 1 minutu.

O kvalitě přístroje poměrně dost napoví i délka záruční doby. Na některé odšťavňovače dávají výrobci pěti či dokonce sedmiletou záruku oproti dvouleté, dané ze zákona. Pro mnohé z nás bude důležitá i hlučnost, která může být poměrně vysoká.

Pro případ častějšího používání nás bude zajímat i snadnost obsluhy a především čištění (to se musí provést po každém odšťavňování).

Zpravidla se přístroj skládá ze 4 až 7 částí. Vždy by měly jít do sebe snadno zapasovat. Je tedy vhodné nechat si rozebrání a složení přístroje předvést v obchodě. Některé odšťavňovače lze mýt i v myčce nádobí.

Při nákupu odšťavňovače se zajímáme i o výtěžnost, čili množství šťávy, které získáme. Rozdíl může být opravdu značný. Kvalitní přístroje připraví ze stejného množství ovoce či zeleniny až o jednu čtvrtinu více šťávy.

Další praktické věci, na které se při nákupu zaměříme: např. velikost nádoby na odpad či velikost nádoby na šťávu. Poměrně důležitá je i šířka plnicí trubice. Ta určuje, jak velké kusy ovoce či zeleniny můžeme do přístroje vkládat.

Podle způsobu, jakým se získává šťáva, se odšťavňovače dělí na odstředivkové (neboli centrifugy) a tlakové.

Ostředivkové odšťavňovače suroviny nejdříve nastrouhají a pak při vysokých otáčkách za použití odstředivé síly přepasírují přes jemné sítko. Šťáva teče do nádoby a odpad se shromažďuje ve sběrném boxu.

Z odstředivek získáme nejvíce šťávy. Menším minusem je to, že kvůli vysoké rychlosti se snižuje trvanlivost šťávy – ta hodně rychle oxiduje. Šťáva je tedy určena k okamžité spotřebě, není vhodná pro delší skladování.

Centrifugy se hodí pro měkké i tvrdé ovoce a zeleninu, odšťavní i zelené listy. Tento typ přístroje je na trhu k dostání nejčastěji.

Mají nižší otáčky. Šťávy z nich vydrží déle, jsou hustější, obsahují i vlákninu. Surovinu nejdříve rozmělní a následně šťávu protlačí přes jemné sítko. Podle toho, jakým způsobem se šťáva protlačuje, se dělí tlakové přístroje na šnekové s jednou šroubovitou hřídelí (šnekem) nebo dvěma hřídelemi (šťáva se protlačuje mezi dvěma ozubenými válečky).

Třetím typem tlakových odšťavňovačů jsou homogenizéry, které pracují se středně vysokými otáčkami a s nimiž se dá vyrábět také ovocné pyré či sorbet.

Citrusovače jsou buď manuální, nebo elektrické. Manuální citrusovač máme doma asi všichni (plastový nebo skleněný kužel s miskou na šťávu).

Elektrické přístroje jsou buď rotační, nebo lisovací. Do obou se citrusové plody vkládají rozkrojené napůl, a rotací nebo tlakem se z nich vylisuje šťáva.

Rotační přístroje se dále dělí na přístroje ruční, kdy polovinu citrusového plodu přitlačujeme rukou a pákové – zde citrus přitláčíme víkem s opačným kuželem a pákou. Citrusové ruční lisy vyžadují v závislosti na konstrukci větší či menší vynaložení síly.