Domy, které „topí samy", se lidé snaží stavět od nepaměti. Dnešní stavebníci jsou kromě zkušeností zděděných po předcích vyzbrojeni množstvím výzkumů a informací z oblasti stavební fyziky a bohatou nabídkou moderních materiálů a technologií. Pro našeho hostitele, který se profesně věnuje stavebnictví, se stavba pasivního domu stala vysoce sofistikovaným procesem, v němž uplatnil osobitý přístup a vlastní know-how.

„Mým hlavním cílem nebylo ani tak maximální snížení provozních nákladů, to je u pasivních a nízkoenergetických domů samozřejmostí. Šlo mi o dosažení maximálně komfortního a zdravého prostředí pro život mé rodiny. Prostředky, které díky pasivnímu standardu ušetříme na běžném chodu domácnosti, investujeme do provozu bazénu, celkové náklady na luxusní životní styl přitom dosahují přibližně třetiny v porovnání s běžným domem stejné velikosti," říká Marek Dudák, duchovní otec, stavitel a majitel domu v jedné osobě.

Pozemek v mírném jihozápadním svahu v bývalém sadu uprostřed klidné středočeské obce má pro stavbu pasivně-solárního domu výhodnou polohu - umožňuje orientaci obytných místností na jižní stranu. Kompaktní kvádr s pultovou střechou je zaříznutý ve svahu přímo pod vzrostlými ovocnými stromy a na první pohled naznačuje svůj koncept.

Vstupní partie a zázemí zaujímají chladnější severní část přízemí, pracovna a společný obytný prostor s kuchyní a jídelnou se velkými prosklenými plochami obracejí na jih. Za francouzskými okny pokračuje obývací pokoj dřevěnou palubou až k zapuštěnému bazénu těsně nad úrovní trávníku. Funkční zónování patra je obdobné - obytné místnosti (ložnice rodičů a velký dětský pokoj) jsou orientovány na jih, koupelny a šatna na sever.

Nejčastěji u nás používaným konstrukčním systémem pro energeticky úsporné a pasivní domy jsou montované dřevostavby se sendvičovým obvodovým pláštěm. Kromě řady výhod (rychlá výstavba, výborné tepelně-izolační parametry při malé tloušťce obvodových stěn) jsou spojeny i s určitými problémy danými skladbou konstrukce. Nemají akumulační schopnosti a rychle reagují na výkyvy venkovních teplot (rychle se ohřejí a rychle vychladnou). Majitel zděného domu použil naopak konstrukční systém s vysokou tepelnou akumulací.

Masivní dům dokáže přirozeně pojmout a uvolnit velké množství tepla, aniž by se to projevilo citelným výkyvem vnitřní teploty. Proto si může dovolit velké prosklené plochy do zahrady s výhledem do okolní krajiny. Pasivní zděný dům si sám po větší část roku udržuje optimální klima, aniž by potřeboval spuštění nějakého technického zařízení. Hlavním zdrojem tepla i v zimě je sluníčko a vnitřní tepelné zisky z chodu domácnosti. Sendvičový obvodový plášť se skládá z vápenopískového zdiva a silné vrstvy minerální vlny.

Obvodové stěny v přízemí domu jsou zatepleny kontaktním způsobem, patro má dřevěnou fasádu s provětrávanou vzduchovou mezerou. Prostory v přízemí bude chránit proti letnímu přehřívání dřevěný samonosný balkon. Hlavní obranou proti letním horkům je opět vysoká tepelná akumulace stavby.

Zděný dům je vybaven dalším významným atributem pasivního domu, řízeným větráním s rekuperací tepla. Vzduch nasávaný zvenčí se před příchodem do systému může předehřát (zchladit) v zemním registru, přes rekuperační jednotku proudí do interiéru domu a vydýchaný vlhký vzduch je opět odsáván. Automaticky regulovaná vzduchotechnika zajišťuje trvalý přísun čerstvého vzduchu do interiéru a jeho optimální parametry (zejména vlhkost a koncentraci CO2). Umožňuje i vytápění domu.

„Spojení větrání s vytápěním ale nepovažuji za příliš šťastné," říká majitel domu, „prakticky neumožňuje individuální regulaci teplot v jednotlivých místnostech. Proto pro zimní temperování používáme lokální drobné přímotopy, jako jsou koupelnové elektrické podlahové rohože nebo podlahové konvektory pod okny v obytných místnostech."

Tepelně-technické parametry zděného domu se pohybují na rozhraní nízkoenergetické a pasivní stavby. „Vejít se do tabulek, splnit normu pro určitou kategorii nebylo podstatné, důležitější je, co nám dům umožňuje. Při roční platbě za elektřinu kolem 7000 Kč za vytápění domácnosti můžeme ušetřené prostředky vynaložit na komfortnější život, a o to nám šlo."

Výstavba i užívání domu přinesly řadu zkušeností, které mohou pomoci při navrhování energeticky úsporných staveb. Kromě dodržení základních dispozičních zásad majitel doporučuje:

  • vždy podrobně prověřit působení slunečního záření a poznat pozemek v různých fázích roku i dne
  • nestavět dům na celý život a nebát se změnit bydlení podle nových životních situací - režim člověka a rodiny se rychle mění a optimální dům pro čtyřčlennou rodinu nemusí stejně dobře vyhovovat samostatně žijícímu páru po 15 letech
  • přinést do interiéru světlo a blahodárné sluníčko, zvážit pečlivě poměr prosklených ploch a plných obvodových stěn v místnosti, abychom dosáhli optimálních pasivních solárních zisků v zimě a zabránili přehřívání interiéru v létě
  • použít co nejjednodušší bezobslužnou regulaci technických zařízení, eliminovat chod technických zařízení na co nejkratší dobu v roce
  • od začátku projektu myslet na vnitřní mikroklima v domě, používat nezávadné přírodní materiály a řízené větrání s rekuperací tepla
  • poznat individuální vnímání klimatu budoucích uživatel domu a navrhnout podle toho systém větrání a vytápění
  • eliminovat striktně tepelné mosty nejen v projektu, ale hlavně při realizaci
  • zaplatit zlatem precizní stavební dozor, nebo si vzít roční dovolenou na kontrolu kvality stavby
  • nepočítat nutně návratnost úsporných opatření, brát nízkoenergetický dům jako investici do svého pohodlí a zdraví

O autorovi

Marek Dudák (1974)

Majitel poradenské a marketingové agentury Deee Communications, sám se považuje za rozumného ekologa a dlouhodobě se věnuje osvětě v oblasti nízkoenergetických domů a trvalé udržitelnosti.

Jitka Pálková, www.mujdum.cz