Biotop zkrášlí zahradu a v létě si v něm užijete koupání bez chemikálií

Zahradní jezírko neboli biotop je menší vodní plocha zařízená tak, že se čistí sama. Nepotřebujeme žádné chemikálie ani umělé filtry, a přesto se v jezírku můžeme koupat bez obav (např. ze sinic). Ovšem pouze při jeho správném zhotovení a údržbě!

Biotop se dá vystavět na zahradě, na níž máme k dispozici minimálně 50 m2 nevyužité plochy. Běžná velikost zahradního jezírka se pohybuje kolem 100 nebo 150 m2.

Výstavba biotopu není levná záležitost. Za 1 m2 vodní plochy si specializované firmy účtují kolem 3500 Kč, záleží i na hloubce a funkci jezírka.

V této ceně bývají zahrnuty např. projekt biotopu, dodávka a montáž hydroizolační fólie včetně geotextilie, čerpadlo, filtrační nádoby a filtrační vrstvy, tříděný říční štěrk, pramenný kámen, vodní rostliny a ryby. Provozní náklady biotopu jsou pak nižší než udržování čisté vody ve vestavěném bazénu.

Ačkoli se zahradní jezírka obecně dělí na okrasná a na koupací, existují firmy, které vytvoří biotop pro oba účely. V takovém případě se vodní plocha rozdělí zhruba na polovinu, přičemž hlubší část slouží ke koupání.

Hloubka plavací zóny je 150-180 cm, délka minimálně 4-5 m. Druhou polovinu tvoří mělčina, která se osazuje speciálními vodními rostlinami, obvykle 3 až 5 kusů/m2. Více rostlin by už spotřebovalo neúměrné množství živin.

Při správné údržbě rostliny udržují ve vodě biologickou rovnováhu, takže není třeba vodu ošetřovat filtry nebo chemikáliemi.

Tvar jezírka může být nepravidelný, podle možností konkrétního místa. Biotop by neměl být umístěn pod listnatými stromy (riskujeme nadměrné znečištění hladiny opadaným listím). Stejně tak biotopu nesvědčí trvalý stín, ani stálé přímé slunce. Optimální je místo, kam slunce svítí pět hodin denně.

Pro vytvoření biotopu se používá speciální hydroizolační fólie o síle 1 až 1,2 mm, šířce 2, 4, 6 a 8 m, a velkoplošné plachty do rozměru 20x20 m. Hydroizolační fólie by měla odolat UV záření, proražení, prorůstání kořenů, nesmí být závadná ekologicky ani zdravotně.

K filtraci vody v biotopu můžeme použít externí filtraci, tj. mechanické čištění vody. Filtrace biologická spočívá v organické součásti nádrže, v tzv. kořenové čističce. Názory na to, který typ filtrace jezírek je nejlepší, se různí i mezi firmami, které biotopy profesionálně vytvářejí. Takže záleží na nás, jak se rozhodneme a co vyzkoušíme.

Systémy, které se opírají o vnější filtry, spolupracují s UV-C lampou. Vše, co jí protéká, např. řasy, sinice, ale také pro vodu užitečné mikroorganismy, je v lampě zničeno a filtrem zachyceno. K dosažení čisté vody je zapotřebí poměrně velká, často až několik m3, filtrační sestava, jejíž pořizovací náklady jsou dosti vysoké a provoz je energeticky náročný.

Rostlinný filtr v kombinaci s doplňkovou vnější filtrací slouží k odkalování dna, mechanicko-biologickému dočišťování vody nebo ke sběru nečistot z hladiny.

Konstrukce jezírka s biologickým čištěním respektuje procesy probíhající v přírodě. V přirozených mokřadlech žije spousta mikroorganismů a bakterií, které spotřebovávají a zpřístupňují pro rostliny ve vodě obsažené živiny. Proto jsou v biotopu důležité. Pro život mikroorganismů a rostlin je nezbytné vytvořit dostatečné množství porézního substrátu. Hodí se přírodní kamenné a štěrkové partie, vrstva praného kačírku, materiály na bázi zeolitů.

Aby voda nebyla příliš stojatá, využijeme výkonná čerpadla s nízkým příkonem, nahrazující přirozený pohyb vody v břehových partiích. Zahradní jezírka totiž často bojují s hnitím a zakalením a málokdy je lze napojit na přírodní potůček.

Pro základní vypracování břehu využíváme přírodní materiály, především různé druhy kamenů, valounů a oblázků. Břehy tak plynule přecházejí do okolní zahradní výsadby nebo mohou tvořit jasně ohraničený přechod mezi vodou a trávníkem.

Další stránku pak tvoří pobřežní vegetace. Rostliny, které se postupem času rozrůstají, dodají v průběhu dvou tří let jezírku jeho konečný vzhled. Podobně dlouhou dobu se vyvíjí přirozená rovnováha v jezírku a je do jisté míry úměrná množství a velikosti rostlin.

Chceme-li osadit jezírko rybkami, nakoupíme je nejlépe v dubnu. Tehdy dosahuje teplota v rybnících asi 15 °C. Mezi jezírkové ryby patří např. karas, koi kapr, jeseter, jesen zlatý, závojnatka, perlín.

K odsávání kalů se používá speciální jezírkový vysavač nebo kalová čerpadla. Odkalujeme nejméně jednou za rok, na podzim.

Vodu z jezírka zbytečně nevypouštíme. Snažíme se také o vracení přefiltrované vody zpět při odkalování.

Úplná výměna vody se provádí jednou za pět let. Jinak jen dopouštíme odpařenou vodu.

V zimě, kdy zahradní jezírko zamrzne, odstraňujeme z ledu sníh, aby rostliny pod ním měly dostatek světla. Prospěšní a užiteční pro biotop jsou kromě ryb také obojživelníci.