Osázenou zelenou střechu znali již v antice, kde sloužila nejen jako ochrana před horkem, ale i k okrase a odpočinku. Vegetační střechu rádi využívali i obyvatelé Islandu či Sibiře, kde naopak sloužila k zateplení stavby. Z toho jasně vyplývá její první praktická vlastnost: tepelně i zvukově izoluje. To vítáme, protože přehřátý interiér a hluk z ulice není nic příjemného.

Podle odborníků zelená střecha, která je dobře udělaná, má nekonečnou životnost a dokáže i významně ušetřit výdaje za energie. Někteří vlastníci si pochvalují, že v létě nepotřebují ani klimatizaci, protože uvnitř je příjemně, v zimě naopak zeleň napomáhá udržet stálou teplotu. Stabilita teplot je dobrá i pro samotnou konstrukci domu, která netrpí výkyvy a prodlužuje se tím její životnost.

Co chybí dole, může být nahoře

Když bydlíme v husté městské zástavbě, obvykle si zelených míst moc neužijeme. Co chybí dole, může ale být nahoře – na střeše. Kousek soukromé zeleně je vítán, a když je ve spojení s pochozí rovnou terasou, tak dvojnásob. Soukromá zahrádka daleko od pohledu cizích očí poskytuje soukromí, relax, krásu. Jsme ve městě se vším komfortem a pohodlím, ale zároveň máme rostlinky kolem sebe.

Zahrádky na střeše pomáhají i jinak (produkují kyslík a váží kysličník uhličitý). Dovedou zadržet velké množství dešťových srážek (až 80 %), a pak je pomalu odpařují. Zpříjemňují tím okolní klima v létě, když je suchý vzduch. Zachytí prach, nečistoty, poskytují útočiště motýlům, ptákům a drobnému hmyzu.

Dva druhy zelených střech

Vegetační střechy se dělí na extenzivní a intenzivní. Jaký je v nich rozdíl?

Intenzivní střecha vypadá jako jiná běžná zahrada. Jsou na ní keříky, stromky, trávové plochy, nutností je pravidelná závlaha. Slouží a poskytuje plochu i k relaxu, ale je mnohem náročnější na údržbu. Počítejme s tím, že ji musíme udržovat jako běžnou zahrádku: stříhat, sekat, přihnojovat. Lze ji realizovat na rovné střeše, která snese tloušťku substrátu 30 cm a více.

Extenzivní střecha je nízkoúdržbová, obvykle je na šikmé střeše, není běžně pochozí, rostliny se tak trochu starají samy o sebe. Pouze 1–2x do roka ji zkontrolujeme, zda na ní nejsou nálety, okapy a výpustě jsou v dobrém stavu apod. Na tomto typu střech roste nenáročná zeleň, skalkové druhy, netřesky, rozchodníky. Substrát stačí do tloušťky 15 cm.

Zakládání zeleně

Při zakládání zeleně musíme zohlednit několik věcí: nosnost konstrukce, intenzitu využívání střechy, sklon střechy atd. Podle toho se mj. rozhodujeme, jakou bude mít střecha skladbu, co ji bude přesně tvořit, v jaké tloušťce. Důležitými vrstvami jsou: hydroizolační vrstva (speciální fólie), která slouží k zabránění pronikání vody, musí být odolná i vůči prorůstání kořínků rostlin.

Dále je to drenážní vrstva, zadržující srážkovou vodu v pórech a přebytečnou odvádí do průpadových odtoků. Některé systémy umožňují i vzlínání vody a zabezpečují tak závlahu v době sucha.

Materiál je různý: granulovaný pálený jíl, drcená láva nebo cihly, oblíbený je keramzit. Ve skladbě nechybí tepelná izolace, která jistí tepelně izolační vlastnosti konstrukce střechy, lepicí vrstva (má na starost zafixovat polohu tepelné izolace) a kotvicí prvek (zabezpečuje přenos zátěže vnějších sil jako je vítr do nosné konstrukce střechy). Správně navrhnout skladbu může jen odborník, který ví, co na jaký typ střechy patří.

Střešní systémy se dnes nabízí už i jako tzv. balíčky, které tvoří přesně to, co konkrétní střecha potřebuje. Máme typ úsporné střechy, lehké, šikmé, rovné, balíček „garáž“ atd.

OTÁZKY PRO ODBORNÍKA - odpovídá ing. Filip Drastich, Zahrada Olomouc, www.stresni-zahrady.cz
Zelené střechy jsou atypické. Co přináší dobrého pro dům a majitele?
Kromě toho, že je zelená střecha na pohled atraktivní, má i spoustu praktických předností. Za prvé tepelně a zvukově izoluje, zadržuje vodu (tzv. retence vody), to znamená, že po napršení jde ze střechy jen 10–20 % vody a zlepšuje mikroklima. V zahraničí jsou vybudované ve městech celé sítě domů se zelenými střechami, protože zadržují prach a pyl, také díky nim ve městě klesá teplota vzduchu. Na samotný dům příznivě působí i snížení tepelných rozdílů např. den – noc, nebo léto – zima. Díky tomu není konstrukce tak zatěžována a prodlužuje se i životnost stavby. Zelená střecha spojená s terasou navíc příjemně rozšiřuje obytný prostor.
Lze osázet zelení jakýkoli typ střech?
Vegetační střechu lze použít v podstatě na každý dům, ať je střecha ideálně rovná nebo šikmá. Za rovné se považují střechy se sklonem do 5°, šikmé střechy se sklonem do 50° není problém osázet zaběhnutým systémem, větší sklon už řešíme individuálně. Velmi oblíbené jsou střechy spojené s terasou, lidé si často osazují i střechy garáží.
Jaké chyby se nejčastěji objevují, čeho se vyvarovat?
Důležité je si uvědomit, že střecha je extrémní stanoviště (slunce, déšť, vítr) a nelze ji vždy bezmyšlenkovitě osázet tím, co je tzv. dole na zemi. Aby vegetace na střeše rostla, volíme hlavně kvalitní odvodnění (drenáže) a za druhé vhodný substrát. Zemina smíchaná s pískem se nedoporučuje, je to přežitek. Používáme jen střešní substrát určený na osázení střech, speciální materiály. Nikdy se nesnažíme nic nahradit levným materiálem, který byl původně určen k jinému stavebnímu účelu. Lidé se pak diví, že jim na střeše nic neroste. Ale kvalitní materiál a odborná firma, která ví, jak na to, ručí za svoji práci a navrhne i vhodné rostliny, znamená dobrý výsledek.