Jestli se vám zdá osm televizních přístrojů v jednom panelákovém bytě moc, pak vězte, že jeho majitel právě přemýšlí o dalším televizoru. Má totiž v pokoji jeden nevykrytý slepý úhel, a on rád vidí na obrazovku z každého místa.

Život v rušném velkoměstě

O bydlení na sídlišti vlastně milovník audiovizuální techniky pan Rosťa nikdy neuvažoval. Nebyl žádný důvod, jako rodilý Pražák vyrůstal na Žižkově a bydliště nezměnil ani po svatbě. Život v rušném velkoměstě pro něj byl naprostou samozřejmostí, a nemínil na tom nic měnit.

Do rodiny přibyla dcera, rychle rostla, a než se rodiče nadáli, začala chodit do školy. Denně se prolétala mezi auty a chodci. Ve druhé třídě ji při návratu domů přímo na ulici okradli, nikdo si malé plačící holčičky ani nevšiml. To odstartovalo nový pohled na realitu a úvahy o tom, že někde na okraji města by asi bylo všem lépe. K rozhodnutí odstěhovat se byl už jen docela malý krůček. Věci se hnuly a všechno šlo ráz na ráz. Je k mání panelákový byt na sídlišti? Je blízko les a koupání? Stěhujeme se.

Bonus navíc

Zapřisáhlý milovník centra města by možná nevěřil, ale rodina si zvykla překvapivě rychle. Jako bonus navíc dostala k novému bytu příjemné procházky v klidném okolí, již zmíněný les a v létě chůzí dostupné koupání. Čas plynul, dcera vyrostla, odstěhovala se, ale v bytě se toho mnoho nemění. Stále tu zní rock sedmdesátých let, jako za mlada, a stále tu má hlavní slovo a prostor technika, k níž čas od času přibývají novější moderní přístroje.

Když něco funguje, neměním to

Kolik máte ve svém panelákovém bytě televizí? Jednu, dvě? Vy s babičkou dokonce tři? Kam se hrabete na pana Rosťu. V době, kdy jsme byt navštívili, jsme napočítali osm televizních přístrojů. V této chvíli jich ale bude už devět, protože v pokoji byl jeden nevykrytý slepý úhel. Hlavní televizí je plazma, a chystá se nová velká plazmová obrazovka na zeď, najdete tu moderní LCD monitory Tady totiž rádi vidí na obrazovku z každého místa.

Ke koníčku, který si svého pána zcela osedlal, přivedla pana Rosťu především muzika. Když chce relaxovat, nebo na něčem kutá, pustí si něco tvrdšího, pro požitek si dá soustředěný poslech Pink Floydů. Hudební vkus manželky je poněkud odlišný, ale to nevadí, protože ona má svůj pokoj a své špičkové vybavení, na kterém si může poslouchat to, co má ráda. Ne, v jejím pokoji rozhodně nenajdete nic podřadného. Manžel ji vybavil zesilovačem Onkayo a GBL monitory, které používá NASA. „Vidíš aspoň, jak si tě považuju,“ říkává manželce pan Rosťa, „NASA a ty!“

On sám se spokojil se zesilovačem Yamaha, ne snad proto, že by nebyl náročný, ale proto, že tvrdá muzika neskýtá vždy tak precizní nahrávky, a tento zesilovač leccos skryje. Oba zesilovače slouží už pěknou řadu let, Yamahu pořizoval její majitel téměř za sedmdesát tisíc. „Ono to tak už v technice chodí, když začínalo DVD, byly pořizovací ceny pěticiferné, dneska už si klidně pořídíte přehrávač za pár tisíc,“ říká k tomu a dodává: „Nechápu, proč by měl teď Yamahu vyhazovat, když funguje.“

Tento přístup je pro pána domu docela typický. Teprve teď, po letech bydlení, se chystá nahradit umakartové jádro: „Dokud sloužilo a fungovalo, stačilo nám. Víte, já zrovna nepatřím k těm, kteří hned musí přestavět koupelnu. Mám ji na to, abych se umyl a byl čistý, a k tomu mi dobře posloužilo i jádro s malou úpravou, víc nepotřebuji.“

Trošku se ale bouralo

Koupelna se tedy proměnila na léta jen zlehka, ale byt přece jen určité změny poznamenaly. Nikoho jistě nepřekvapí, že proměny diktovala reprodukční technika. Aby muzika dobře zněla, vybourali manželé příčku mezi dvěma obytnými místnostmi, a vznikl tak přepychový, téměř čtyřicetimetrový prostor. Všude v bytě se osadila nová plastová okna, a na zem přišla plovoucí laminátová podlaha. Překvapivě neprováděl majitel bytu žádné dodatečné zvukové izolace, a nikdo ze sousedů si na hluk nestěžuje.

A pak jsou tu ještě náhlá noční vnuknutí, kdy se začnou v bytě dít věci: „Nerad se zbavuji věcí, které perfektně fungují a jsou třeba navíc i řemeslně dobře provedené. Zato ale velice rád předělávám, a popadne mně to třeba v noci. Pak jdu, a všechno úplně přestavím. Teď právě se chystám na systematické proměny, takže tenhle byt už časem nebude pravda. Chystám se hlavně vyměnit černou za stříbrnou, zatím jsou přístroje tak půl napůl.“

Modrá sedačka, modré obrazy

Kromě náhlých a plánovaných změn jsou tu ještě sběratelská období, která také podobu bytu ovlivňují. Technický fanda není zahleděný jen do přístrojů, má rád i jiné pěkné věci a důsledně dolaďuje. Když pořídili do hlavního obytného prostoru modrou sedací soupravu, nechal k ní namalovat modré obrazy. V čase, kdy sbíral figurální porcelán a sklo, vymýšlel po nocích /i přes den/ nejvhodnější kombinace těchto předmětů s přístroji. Zatímco některé záliby přicházejí a odcházejí, láska k technice trvá. Nejde ale jen o pouhé nakupování a užívání.

Všechno, co jenom můžete v bytě najít, je navzájem propojené, a všechno si majitel dělá sám. Ve volné chvilce vylepšuje kabely, vymýšlí nová a jednodušší řešení. Má pro pochopení a ovládání techniky zvláštní talent. Nikoliv vzdělání. Když mu někdo z kamarádů ukáže neopravitelný přístroj, sedne si k němu, mluví s ním, chvíli si hraje, přístroj se probudí a začne fungovat. A Rosťa si pak zase studuje literaturu, odborné časopisy, chodí za kamarády opraváři. A také točí videa, stříhá, ozvučuje. Kamkoliv přijede, kupuje cédéčka a DVD, dříve to byly kazety VHS.

Je pochopitelné, že knihovny už jsou dnes místo knih nacpané nosiči hudby a pohyblivých obrázků. VHS tu nikdo nevyhazuje, je na nich pořád celá řada zajímavých snímků. Proto má Rosťa v pohotovosti pár přehrávačů. Kdyby jeden kleknul, může okamžitě nastartovat druhý.

Jdu do stříbra

Přes devět televizorů a řadu přehrávačů však vždy dá před obrázky přednost dobrému zvuku, a pořádným bytelným přístrojům. Mezi jeho oblíbence patřil dlouho jedenadvacetikilový zesilovač, který ale trumfnul jiný: „Našel jsem čínský, je překvapivě kvalitní, a váží celých 32 kg. Provádí se v barvě šampaňské a stříbrné, právě kvůli němu půjdu do stříbra,“ říká pan Rosťa a vzápětí si trochu postěžuje, že akustický záznam je lidštější než digitální.

Myslíte, že jsme vyjmenovali tolik přístrojů, že se do bytu už nevejde ani drát? Kdepak, jsme teprve na začátku. V pokoji je reprodukční soustava na kino, v zadní části stojí B&W, vepředu Polk Audio, jsou tu i zvláštní reproduktory pouze na audio. A hned také dostáváme zajímavou informaci. Pan Polk má ve své pracovně mapu světa, a do ní si zapisuje, kde všude jeho výrobky jsou. Našeho majitele nadchla představa, že jeho zásluhou je zřejmě na mapě vyznačená také Praha.

Netypická návštěva

Nabídli jsme vám dneska velmi netypickou návštěvu. Nepsali jsme ani tak o materiálech a přestavbě, jako spíš o velkém koníčku, který tento byt beze zbytku vyplňuje. Může vás inspirovat různým způsobem. Ukázat, co všechno se do panelového bytu může vejít, že i bez některého nábytku a dekorací se dá slušně bydlet, že zkrátka, že ani panelák nediktuje, jak má být zařízen. Že i v něm můžete vytvořit cokoliv zcela osobitého.

Vladimíra Storchová, časopis PANEL PLUS