Ve třicátých letech minulého století oblíbené letovisko vyšších vrstev, v současnosti město s dobrým zázemím a vybudovanou infrastrukturou, které začalo v posledních letech výrazně měnit svou tvář. Ve svahu nad řekou se za hustým závojem zeleně jako víly zjevují bělostné prvorepublikové vily s krajkovými balkony a zdobnými arkýři, na poli nad nimi vyrůstá nová, velmi různorodá zástavba rodinných domů. Uvidíte tu proměnlivou směs stylů a tvarů - od strohé technicistní architektury až po romantické mansardové střechy a záplavu nejrůznějších vikýřů.

„Jižní orientace parcely má pověstný rub i líc - slunná poloha je vždy příjemná, přístup z jihu ale určitým způsobem omezuje využití zahrady a klade vyšší nároky na dispoziční řešení. Chtěli jsme také maximálně využít kvality pozemku, tedy výhled na Brdy. Typový projekt nepřicházel příliš v úvahu. V časopisech nás zaujaly práce architektů Radovana Schauflera a Jakuba Roskovce, a tak jsme se na ně obrátili," vysvětluje majitelka energeticky úsporného domu.

„Od první verze na půdorysu jednoduchého protáhlého obdélníku jsme postupně dospěli k dispozici ve tvaru L, která nabízí lepší orientaci místností ke světovým stranám a vytváří na zahradě chráněnou zónu." Za vstupem na pozemek se nachází kryté garážové stání pro dvě auta. Na něj navazuje dvoupodlažní ložnicové „křídlo" rovnoběžné s východní hranicí pozemku (v přízemí je pracovna a pokoj pro hosta, v patře ložnice).

Vstupní halu a zázemí architekti umístili do nárožní části, takže nezabírá osluněnou část dispozice. Společný obytný prostor vyplňuje druhou, přízemní část domu, orientovanou podél severní hranice pozemku. Souvislá řada kuchyň - jídelna - sezení pokračuje v exteriéru krytou terasou.

Díky uspořádání dispozice do L má obývací pokoj velké prosklené plochy na jih, zatímco ložnice, dětské pokoje a pracovna zůstávají před prudkým poledním sluncem chráněny. Severní a východní fasáda nemají téměř žádná okna, do domu tak nevniká zbytečně chlad ani zvědavé pohledy od sousedů. Rozmístění oken je promyšleno tak, aby ani na chodbách a v prostoru zázemí nechybělo přirozené denní světlo.

„Kromě dispozičního řešení dnes oceňujeme také vlastní technické know-how kanceláře Schaufler-Roskovec," pokračuje majitelka domu. „Díky technologii škvárobetonových tvárnic zděných na sucho dům vyrostl velmi rychle a má vynikající tepelně-izolační vlastnosti, což pociťujeme v zimě i v létě."

Interiér i exteriér domu naznačují příklon obyvatel k přírodním materiálům. Kombinace přírodního dřeva s neupraveným betonem (Cetris desky, přiznané železobetonové stropy) zase prozrazuje zálibu v jemných kontrastech. Obklad fasády z neupraveného finského smrku nechávají majitelé domu přirozeně stárnout, a až získá tu pravou patinu, tak zafixují její podobu ochrannou povrchovou úpravou.

"Když se ohlédneme zpět na ty dva roky spolupráce s investorem, které uběhly od prvního konceptu až po kolaudaci, tak jednoznačně musíme vyslovit přání: více takových klientů!" pochvalovali si autoři stavby Schaufler s Roskovecem. "Naše myšlení je racionální a věcné, a když je podobného založení i stavebník, tak je možné bez konfliktů a úspěšně zdolat mnohé komplikace, které při procesu vzniku tak osobní věci, jako je rodinný dům, stojí v cestě," vysvětlili spolužáci z Fakulty architektury ČVUT Praha, kteří od roku 1993 působí ve společné kanceláři.

Autoři
Radovan Schaufler (1959) a Jakub Roskovec (1967) jsou spolužáci z Fakulty architektury ČVUT Praha, od r. 1993 působí ve společné kanceláři Schaufler-Roskovec od r. 2001 společnost Schaufler - Roskovec, s. r. o.
Navrhují rodinné domy od studie po realizaci, obchodní stavby, občanské stavby, rekonstrukce, rozsáhlé stavební úpravy i interiéry. Získali ocenění v soutěžích Národní technická knihovna v Praze (2001) a Janáčkovo kulturní centrum v Brně (2003).
Spolupráce: Ing. arch. Jan Ratiborský (1973)

Jitka Pálková, www.mujdum.cz