Právník Franz Nadler se usadil v Mariánských Lázních roku 1891 a již o osm let později se stal starostou města. Roku 1909 pak koupil spolu se svou ženou Franziskou stavební pozemek nedaleko Lesního pramene, na kterém později vznikla tato elegantní a vkusná stavba.

Ještě téhož roku pro ně připravil chebský stavitel Ignaz König projekt lázeňské nájemní vily, nazvané podle severského boha Heimdall.

V dvoupatrové stavbě na obdélném půdorysu stavitel uplatnil klasicizující prvky. Tradicionalistický vzhled dodávaly uličnímu průčelí nárožní pilíře předsunutých lodžií korunované plastikami.

V detailech vily se vedle klasicizujících prvků projevil částečně i vliv geometrizující moderny.

Ve vile architekt navrhl hned sedm hostinských pokojů

V přízemí a obou patrech bylo umístěno hned sedm hostinských pokojů, pokoj pro sluhu, koupelna a toalety. Nechyběl ani osobní výtah. Privátní prostory majitele byly situovány do přízemí.

Po smrti Franze Nadlera zdědila vilu jeho žena Franziska. O sedm let později pak koupila objekt Hedwiga Hassmannová, která se provdala za významného pražského stavitele Antona Möseho.

Vila patřila Hedwice Möseové až do roku 1952, kdy byla zestátněná a předána do užívání Státní zdravotní správě.

Zhruba o deset let později vilu převzal Okresní ústav národního zdraví v Chebu, který ji o dva roky později postoupil České katolické charitě v Praze.

Dům po následné adaptaci sloužil k rekreování církevních osob ze zahraničí. V roce 1991 objekt restituovala dcera Hedwigy a Antona Möseových Helga Záleská, která zde zřídila hotel nazvaný jejím křestním jménem "Helga".