Původně to byl symetricky uspořádaný zděný dvojdům se dvěma provozně samostatnými bytovými jednotkami. Noví majitelé, rodina se dvěma dětmi školního věku, viděli největší hodnotu v atraktivní lokalitě. „Klidná vilová čtvrt na jižním okraji Prahy nabízela dostupné zázemí i veřejnou dopravu a jako bonus navíc širokoúhlý výhled na hlavní město. Proto jsme před bydlením v satelitu za městem dali přednost úpravě několik let starého domu," vysvětluje naše hostitelka.

Protipól představovaly náročné terénní podmínky. Pozemek leží v relativně strmém severním svahu, lemovaném ze severní a jižní strany veřejnými komunikacemi - využití zahrady je tedy do určité míry omezené, ve slunné jižní části zbylo místo jen na úzkou předzahrádku. Stavba má z jižní strany napohled dvě a půl podlaží, ze severní strany jsou vidět podlaží čtyři.

Návrh rekonstrukce manželé svěřili architektům z projekční kanceláře Ateliér 6, kteří navrhovali i původní stavbu. „Snažili jsme se navázat na stávající princip vnitřní i vnější symetrie a také z větší míry zachovat vnější vzhled," vysvětluje architekt Ondřej Moravec, spoluautor návrhu. Obě poloviny zděného domu propojili v jeden celek probouráním dělicí středové zdi, odstranili dvě boční schodiště (v původních bytech) a nahradili je novým ústředním komunikačním jádrem, velkou halou s proskleným výtahem a skleněným schodištěm.

„S požadavkem na instalaci výtahu v rodinném domě se setkáváme velmi zřídka," komentuje architekt. „V tomto případě nejde jen o jakousi pojistku na pokročilejší věk, celá rodina výtah opravdu využívá. Také architektuře domu to podle mého názoru prospělo, vzdušná konstrukce schodiště a prosklená šachta vnesly dovnitř hodně světla a také nevšední estetiku, která nachází odezvu i v ostatních částech interiéru," všímá si.

Prostorová skladba, výběr materiálů i vnitřní zařízení jsou koncipovány s důrazem na maximální transparentnost. Jednotlivé zóny se navzájem spojují a prolínají v horizontálním i vertikálním směru, světlo (i lidé) mohou bez zábran procházet domem, nebo se oddělit pomocí posuvných dveří. Vertikální prostory, které vznikly v místě vybouraných schodišť, zůstaly volné. Vnášejí do interiéru příjemnou hru s horním světlem a zajímavě komponované průhledy.

V suterénu se nachází technické zázemí a garáže s vjezdem z ulice vedoucí podél spodní - severní hranice pozemku. Po vybourání části suterénu stavebníci objevili netušené sklepní prostory, pro něž se „za pochodu" našlo využití - po razantních stavebních úpravách tu vznikl kinosál a vinotéka s klimatizovaným skladem vína a malou kuchyňkou.

Hlavní vstup „pro pěší" se nachází v prvním podlaží, dominuje jižnímu průčelí. Hned za zádveřím se šatnou následuje schodišťová hala a chodba, dělící dispozici na část rodinnou po levici (obývací pokoj, jídelna a kuchyně) a společenskou po pravici (společenská místnost, bar, pracovna). Sezení jsou v obou částech orientována na jižní stranu, za prosklenými stěnami se obytná plocha rozšiřuje o dřevěné terasy.

Ve druhém podlaží se odehrává privátní část rodinného života. Dětské pokoje se nacházejí v osluněné jižní části se zvýšenými stropy, každý ze synů užívá vlastní balkon. Severní polovinu tohoto podlaží zaujímá ložnice rodičů s vysoce nadstandardním zázemím - velkou šatnou a komfortní koupelnou, vyzývající k příjemné relaxaci. Najdeme tu i pokoj pro hosty s vlastním příslušenstvím a domácí tělocvičnu.

A kam vede další schodiště? Nevyužít impozantního výhledu ze střechy zděného domu, který korunuje panoráma Starého Města a Hradčan, by bylo takřka hříchem. Střešní terasa, vybavená malou kuchyňkou a skladem zahradního nábytku, dává domu další významnou přidanou hodnotu.

Unikátní architektonický koncept si vyžádal interiér navržený na míru prakticky do nejmenších detailů. Sériově vyráběný původ vykazuje pouze sedací nábytek, elektrospotřebiče, sanitární technika a svítidla, na počátku všeho ostatního stály vize architektů z Atelieru 6. „Inspirovali jsme se třicátými lety minulého století, která považujeme za vrcholné období architektury a designu," vysvětluje Ondřej Moravec.

Pro zařízení, formované ve střízlivém geometrickém duchu, zvolili tradiční ušlechtilé materiály, oblíbené i ve zlaté éře českého funkcionalismu - teakové dřevo a dýhu wenge, nerez ocel, terazzo, na kamenné obklady použili travertin, pískovec a mramor. K nebývale vzdušné atmosféře otevřeně, někdy i skrytě rafinovaně přispívají transparentní prvky - skleněné tvárnice, čiré a matné sklo, exotický onyx a další.

Tento interiér ale nemůžeme chápat jen jako užitný prostor, potvrzuje totiž známou tezi o tom, že architektura se pohybuje na hraně mezi technikou a uměním. Nepostrádá emotivnost, hloubku, gradaci, vrcholí v několika dominantách. Obraz od Ondřeje Vorla, zhotovený na zakázku do společenské místnosti, působivé akvárium, umístěné mezi jídelnou a obývacím pokojem, i další navržené artefakty spoluvytvářejí jakýsi vnitřní genius loci, povznášejícího ducha, který by měl naplňovat každý domov, ať už bydlíte ve velkém či v malém domě.

"Výběr, kvalita a jednoduchost použitých prvků mobiliáře a jejich vzájemná kompozice v otevřeném prostoru vycházejí ze snahy vytvořit moderní a nadčasový bytový interiér. Chtěli jsme vyloučit módnost a tedy určitou pomíjivost," shodují se autoři projektu z Atelieru 6.

O autorech
ING. ARCH. LIBOR ČÍŽEK (1962), ING. ARCH. ONDŘEJ MORAVEC (1967), ING. ARCH. MICHAL NEKOLA (1967), ING. ARCH. RADEK ŠÍMA (1968)
Autorizovaní architekti, absolventi Fakulty architektury ČVUT Praha. V devadesátých letech zahájili spolupráci ve společnosti Atelier 6 - sdružení architektů, v r. 2000 založili společnost Atelier 6, s. r. o.
Zabývají se návrhy a projekty obytných, občanských a průmyslových staveb, zdravotnických zařízení, rekonstrukcemi, návrhy interiérů a výstav, urbanistickou činností.
Poskytují komplexní služby od studie až po realizaci stavby.

Jitka Pálková, www.mujdum.cz