Při výběru oken máme na zřeteli nejen jejich vzhled, ale i účel, který mají plnit. Okna pro obytné prostory budou mít rozhodně jiné parametry než ta do zahradního domku nebo garáže.

Kritéria výběru

Podle charakteru stavby a svých finančních možností vybereme materiál, z něhož chceme okna mít. Naštěstí pro nás, zákazníky, se kvalita oken různých materiálů od sebe už příliš neliší, a to ani tepelně izolačními vlastnostmi, bezpečnostními prvky či možností větrat přes vyklápěčku nebo mikroventilací.

Především se zajímáme o členění oken (počet křídel, pevných či otevíracích dílů, počet komor v křídle i v rámu okna), případně o vložené izolanty do profilů, o použité sklo a jeho tepelně izolační vlastnosti.

Hodnota U (neboli součinitel prostupu tepla) vyjadřuje tepelně izolační schopnosti okna. Je to množství tepla, které pronikne metrem čtverečním okna při teplotním spádu 1° Kelvina. Standardní hodnota U zasklení (neboli Ug) je 1,1 W/m2 K. Hodnota U celého okna (neboli Uw) je většinou o něco vyšší a pohybuje se kolem 1,25 W/m2 K. Obecně platí: čím vyšší je tento koeficient, tím jsou vyšší energetické ztráty.

Důležitou součástí okna je i kování: mikroventilace, pojistka proti průvanu a další technické detaily, např. odvodňovací systém proti zadržování vody v rámu.

Ceny jsou individuální

Cenu okna nelze přesně určit předem. Zahrnuje totiž spoustu položek, např. rozměry, typický nebo nestandardní tvar okna, výběr profilu, materiálu, typ zasklení, ale také doplňky jako kování, bezpečnostní zámky, kliky a další.

Mnoho firem proto nabízí na internetu nebo v obchodě nezávazný poptávkový formulář, jehož vypracování je zdarma. Odpověď obvykle obdržíme do 48 hodin.

Rozhodující je určit, jaký počet a typ oken nebo sestav si přejeme, např. jednodílné okno, dvoudílné se světlíkem. Dále firmu zajímá typ stavby, zda si objednáváme i montáž a likvidaci starých oken v případě jejich výměny.

Obvyklá dodací lhůta pro plastová okna je 5–8 týdnů, 6 a více týdnů, 10 týdnů pro dřevěná eurookna a pro hliníková 12 týdnů.

Dřevěná okna

Dřevěná okna, pro něž se již před lety ujal název eurookna, vyhovují především ctitelům přírodních materiálů.

Sluší jak moderním budovám, tak i stavbám nesoucím stopy historie.

Vyrábějí se z přírodního, snadno obnovitelného materiálu a při správné údržbě (impregnaci) vydrží i sto let. Nejčastějšími materiály jsou smrk, severská borovice, dub.

U dřevěných oken se na vnější straně setkáváme s hliníkovým obkladem, chránícím dřevo před venkovními vlivy, který je k dispozici v několika barevných variacích.

Používané lazury u dřevěných oken zachovají původní vzhled dřeviny, z níž jsou vyrobeny.

Tepelně izolačními vlastnostmi nezaostávají za okny plastovými.

Plastová okna

Patří mezi nejprodávanější. Nejsou z recyklovatelného materiálu, ani nevydrží tak dlouho jako dřevěná, na druhou stranu jim konkurují dostupnější cenou.

Plastová okna se vyztužují speciální ocelí, takže se nemusíme obávat, že by se pod vlivem horkého slunce roztahovala a deformovala. Ocelové výztuhy jsou nahrazovány vícekomorovými, tzv. voštinovými profily, které jsou kvůli složitější výrobě dražší, zato mají lepší tepelně izolační vlastnosti.

O plastová okna se nemusíme starat, stačí je pouze umývat vodou s běžným saponátem. Pozor na čisticí prostředky s brusnými částicemi, mohly by rámy poškrábat!

Na opravu hlubších rýh v plastu se používají speciální retušovací fixy nebo pryskyřice.

Plastová okna nemusí být nutně jen bílá. Rámy lze potáhnout dekorativní fólií v barvách zlatého dubu, třešně nebo ořechu.

Hliníková okna

V oblastech se špatnými povětrnostními podmínkami se osvědčují okna hliníková.

Hliník vyniká dlouhodobou životností, uspokojí i vysoké nároky na tepelnou izolaci.

Standardní barevné provedení je bílé nebo v přírodním eloxu, nalezneme ale i lesklé, matné a metalické provedení.

Vybírat můžeme z více povrchových úprav a barevných variant. V nabídce jsou např. fólie imitující dřevo (borovice, akát).

Typy skla

Používání izolačního dvojskla se součinitelem prostupu tepla minimálně Ug (sklo) = 1,4 W/m2 K by mělo být od roku 2002 standardem. Tohoto součinitele je dosaženo v případě, že je sklo opatřeno selektivní vrstvou oxidu cínu, nebo v lepším případě oxidu stříbra.

Abychom dosáhli nižšího součinitele prostupu tepla skla Ug, je nutné vyplnit meziskelní prostor některým ze vzácných plynů (argon nebo krypton).

Při vyplnění meziskelního prostoru argonem dosahuje součinitel prostupu tepla Ug (selektivní vrstva stříbra + argon) = 1,0 W/m2 K, u kryptonu dosahuje součinitel prostupu tepla dokonce Ug (selektivní vrstva stříbra + krypton) = 0,85 W/m2 K.

Venkovní i vnitřní sklo izolačního trojskla je opatřeno selektivní vrstvou oxidu stříbra a oba meziskelní prostory jsou vyplněny argonem. Tím dosahuje součinitele prostupu tepla asi 0,6 W/m2 K. Bohužel jsou izolační trojskla poměrně těžká.

Izolačním dvojsklům s fólií Heat Mirror se říká také tepelná zrcadla. Je to fólie pokrytá nízkoemisivní vrstvou, která je napnuta uvnitř izolačního dvojskla. Výsledkem je prakticky třívrstvý systém se dvěma nezávislými komorami. Fólie je průhledná pro viditelné světlo, ale odráží tepelné a ultrafialové záření. Tepelné zrcadlo funguje tak, že odráží tepelné záření zpět ke zdroji (tzn. ven v létě, kdy nechceme, aby docházelo k přehřívání místností, a dovnitř v zimě, kdy chceme, aby teplo zůstalo uvnitř). Používá se zejména u nízkoenergetických a pasivních domů.

Protisluneční skla se vyrábějí z čirého nebo ve hmotě probarveného skla, na které je nanesena vrstva kovu (měkké pokovení). Během výrobního procesu se na horký povrch skla nanese reflexní vrstva oxidu kovu. Pak se sklo nechá chladnout tak, aby nedocházelo k pnutí. Vrstva je pevně spojená s povrchem skla a rovněž snižuje propustnost světelného záření.