Hlavními důvody pro koupi parcely byly kultivované prostředí starší vilové čtvrti, vybudované komunikace a infrastruktura a dobrá dopravní dostupnost. Klidná atmosféra, vzrostlá zeleň a blízkost lesa propůjčují lokalitě charakter rekreační oblasti, na pozemku se ostatně původně nacházela stará dřevěná chata.

Majitelé - mladí manželé se synem předškolního věku - si přáli zachovat mohutné borovice jako přirozenou přírodní dominantu a svůj nový domov si představovali jako jednoduchý účelný zděný dům v moderním stylu. Konkrétní vizi zpočátku neměli a spolehli se na invenci architektů z ateliéru Vyšehrad.

„Tvar hmoty se vyvíjel v podstatě intuitivně," vysvětluje architekt Zdeněk Rychtařík. „Dispozičně" je hlavní obytná část orientována podélnou osou od severu k jihu a rozděluje tak pozemek na nástupní část se zpevněnou příjezdovou plochou a pobytovou zahradu, která se nachází na západní straně a z ulice není vidět."

Půdorys i hmota zděného domu se rozvíjejí na lineárním principu. Jižní část zaujímá obývací pokoj, jehož prostor zasahuje až do druhého podlaží, ostatní místnosti a zázemí jsou řazeny za sebou podél chodby. Na hlavní obytný prostor navazuje terasa v podobě dřevěné paluby.

V horním podlaží jsou umístěny ložnice, dětský pokoj, příslušenství a pracovna na galerii nad obývacím pokojem. Podélnou orientaci dodržuje i jednoramenné schodiště. Od jihu k severu se hmota domu pozvolna rozšiřuje a zvyšuje, pultová střecha má atypický sklon v podélném směru.

Dvojgaráž je předsazena před hlavní obytnou část a navenek odlišena obložením z cembonitových desek. Palubkový obklad hlavní obytné části, opatřený modrou lazurou, reaguje na přítomnost borovic.

Na fasádě na první pohled upoutají pozornost vertikální okna různých rozměrů, z nichž část zasahuje prosklenou plochou do střešní roviny. „Toto řešení narušuje průběžnou vodorovnou linii atiky a vytváří na kompaktní fasádě určitý dynamický prvek. Navíc přisvětlení interiéru shora rozptýleným světlem je účinnější a efektnější než osvětlení běžnými okny," komentuje architekt.

Vnitřnímu prostoru domu dodávají další dimenzi zajímavé průhledy a výhledy na zahradu. Ani schodiště nezůstává utajeno, jeho siluetu naznačuje stěna z průsvitných kopilitových tvarovek.

Dalším výtvarným prostředkem, který v interiéru výrazně promlouvá, je kontrast bílých omítek a stropů z pohledového betonu. Jemu se podřizuje nábytek a zařízení, pojaté v jednoduchém účelném stylu.

Architekti ze studia Vyšehrad atelier navrhli na míru kuchyňskou linku ve tvaru L s velkou pracovní plochou, většinu ostatních místností postupně zařizuje paní domu: „Zatímco nabídka sedacího nábytku je poměrně bohatá, problém byl například se svítidly. Nakonec se nám podařilo pořídit i doplňky, jejichž design a technická kvalita odpovídají ceně."

V interiéru i v exteriéru dali architekti přednost ušlechtilým přírodním materiálům v jejich přirozené podobě (pohledový beton, hliník, dřevěné podlahy atd.). Důvody spočívají jak v architektonickém konceptu, tak v praktické stránce věci. Vyšší pořizovací náklady se vrátí v podobě nadčasových estetických kvalit a vysoké trvanlivosti - povrchové kvalitní materiály lépe odolávají zubu času a nevycházejí z módy.

O autorech
Ing. arch. Jiří Smolík (1970), Ing. arch. Zdeněk Rychtařík (1971), Ing. arch. Robert Černý
Autorizovaní architekti Jiří Smolík a Zdeněk Rychtařík vystudovali Fakultu architektury ČVUT Praha. V r. 1996 založili architektonickou kancelář Vyšehrad atelier, která se zabývá navrhováním obytných budov, polyfunkčních objektů, administrativních budov, objektů občanské vybavenosti, urbanistickou činností, interiéry, designem i výstavnictvím. Získali řadu významných ocenění v architektonických soutěžích (hlavní cena v soutěži Interiér roku 2000, čestná uznání v Grand Prix Obce architektů 2001 a 2002 atd.).

  Jitka Pálková, www.mujdum.cz