Stavitel Josef Čámský dokončil stavbu vily podle plánů architekta Bedřicha Ohmanna ve stejném roce, ve kterém začala první světová válka. Luxusní a rozlehlé rodinné sídlo s adresou Gogolova 1, čp. 212/, Praha 1 - Hradčany postavil pro českého politika Karla Kramáře.

Kramář si architekta Bedřicha Ohmanna jistě nevybral náhodou. Tento rakouský architekt, absolvent vídeňské Akademie výtvarných umění a její pozdější profesor, byl učitelem dekorativní architektury na pražské Uměleckoprůmyslové škole a dostalo se mu označení „Jan Křtitel pražské secese“.

Projektoval například zaniklou kavárnu Corso na Příkopě a hotel Central v Hybernské ulici, tedy vůbec první pražské secesní objekty.

Pro svou vilu si Karel Kramář, představitel českých velkoprůmyslových kruhů, zvolil impozantní místo nad Vltavou, na jedné z nezastavěných hradčanských bašt, takže volně stojící jednopatrová novobarokní budova se secesními prvky vytváří při dálkových pohledech výrazný protipól ve vztahu k Pražskému hradu, dokonce jeho jistou konkurenci.

Stavba z dálky upoutá i pro své zajímavé členění. Terasu nad podjezdem chrání parapet, po jejích bocích vystupují věžice. Jižní stěna budovy je architektonicky nejbohatší. V jejím středu se nachází architektonicky a umělecky zdůrazněný vchod, na jehož toskánských sloupech spočívá balkon s klasicistně dekorativní mříží, nesoucí nápis „Za pravdu třeba proti všem“ a letopočet 1914.

Interiérům byla věnována mimořádná pozornost

Mimořádná výtvarná péče byla věnována interiérům. Jejich řešení i výzdoba nejenže postihuje Kramářovu politickou orientaci i fakt, že tento muž byl tvůrcem novoslovanství a nadšeným obdivovatelem carského Ruska, ale vyjadřují také vkus jeho ruské manželky Naděždy Nikolajevny.

Doktor Kramář byl poslancem říšské rady a českého zemského sněmu a stal se představitelem domácího odboje. Později byt zatčen, odsouzen rakousko-uherskou vojenskou justicí k trestu smrti, avšak dočkal se amnestie. Stál v čele Národního výboru a byl předsedou první československé vlády.

Koncem devadesátých let 20. století se vila stala rezidencí českých premiérů.