Mořic Schwarzkopf se ve druhé polovině dvacátých let rozhodl starý dům v centru města přestavět na luxusní obytný dům. Jeho dobrý známý – starosta Sušice J. Seitz přivedl architekta Jindřicha Freiwalda, který radikální přestavbu navrhl. Dům ale nakonec přestavován nebyl, původní objekt byl zcela zbořen a nahrazen novostavbou.

V patře stavby byl původně rozsáhlý byt s reprezentačními místnostmi orientovanými do ulice T. G. Masaryka, při Ostrovní ulici byla pracovna majitele, pokoj a ložnice dětí i ložnice rodičů. Na konci křídla směrem k řece se nacházel „čajový“ pokoj (pokoj paní Schwarzkopfové) s půlkruhovým rizalitem, na který navazuje terasa a schodiště do zahrady.

Významné interiéry mají bohatě řešenou výzdobu – vstupní vestibul má mramorové obklady, schodiště obklady a zábradlí z ušlechtilého dřeva. Pánský pokoj má vestavěné skříně a dřevěný obklad stěn. Zajímavostí je i japonský salonek s plastickou výzdobou a posuvnými dveřmi s intarziemi. Slohový mobiliář je částečně zachován.

K dvoutraktovému křídlu stavby při ulici T. G. Masaryka pod ostrým úhlem přiléhá křídlo při ulici Ostrovní, krátkými kolmými křídly je vymezen dvůr, propojený průjezdem v přízemí se zahradou na nábřeží Otavy. Zahrada je tvořena dlážděnou plochou s vázami a oddělenou částí s kašnou, obehnána je zdí s půlkruhovými průhledy k řece Otavě.

Po válce byla do domu nastěhována pohraniční policie, sekretariát KSČ a později mateřská škola. Původním majitelům byly vyhrazeny jen podružné místnosti a později byli vystěhováni úplně. Po vystěhování mateřské školy ve druhé polovině osmdesátých let došlo vlivem naprosté neúdržby k velmi závažnému poškození budovy.

Po roce 1989 se dům vrátil původním vlastníkům, kteří provedli nezbytné opravy. Dům slouží opět jako obytný, v jedné části je umístěna výroba rodinné firmy.

Obytný dům Mořice Schwarzkopfa s adresou Sušice, T. G. Masaryka čp. 154 se nachází na území Městské památkové zóny Sušice.