Ať už zařizujeme novou kuchyň nebo ji pouze renovujeme, snažíme se ji vybavit vkusně, ale také účelně. V moderní kuchyni se bez kvalitní digestoře neobejdeme. Páry a pachy odvedeme z místnosti pryč napojením na komín nebo přes zeď trubkami ven.

Digestoř je kuchyňským spotřebičem a měla by ladit s celkovým vzhledem kuchyně. Nabízí se nám mnoho typů jednoduchých i dekorativních digestoří. Oblíbené jsou ostrůvkové odsavače par - elegantní a praktické. V případě, že odsavač ruší celkové vyznění kuchyně, pořídíme si výklopnou variantu.

Volíme vhodnou digestoř

Komínové digestoře se umísťují do mezery mezi závěsnými skřínkami, nikdy pod ně, neboť by zanikl ozdobný komín, který kryje trubku pro odvod par. Bývají prostorově rozložité, často s náročněji propracovaným a elegantnějším designem. Dominantní je ozdobný komín, který může být výrazným dekorativním prvkem celé kuchyně.

Ostrůvkové digestoře jsou určené pro větší kuchyně a pro kuchyně, které jsou součástí společenské zóny. Montují se na strop a jejich konstrukce předpokládá volné umístění v prostoru. Nepřiléhají tedy žádnou stranou ke zdi.

Vestavné odsavače par se dají zabudovat do skříňky skoro každé kuchyňské linky, a tak nenarušují vzhled kuchyně. Na výběr je hodně modelů v šířkách 60 cm až 120 cm. Jsou vybavené mnoha funkcemi, které usnadní jejich ovládání, např. digestoře se zdrojem světla pro osvětlení varné plochy, digestoř s několika stupni výkonu nebo s paměťovou funkcí pro ventilátory, s dotykovým ovládáním a ukazateli míry zanesení.

Co je to štěrbinové odsávání?
Jde o moderní způsob odsávání, kdy místo celé velké mřížky jsou jen úzké škvíry po okrajích, díky čemuž dochází při stejném výkonu k lepšímu sání. Zároveň čištění je kvůli menší ploše odsávání jednodušší.

Odtah, nebo recirkulace?

Podle podmínek v bytě se rozhodneme pro digestoř odtahovou, nebo recirkulační. Můžeme-li se připojit na komín nebo na odtahové potrubí, zvolíme digestoř odtahovou. Tam, kde tuto možnost nemáme, si pořídíme digestoř recirkulační. Funguje tak, že do sebe vzduch natáhne, vyčistí a nakonec ho pošle zpět do místnosti.

Odtahová digestoř musí být napojena na potrubí či komín, který nasátý vzduch odvede ven. Průměr odtahového potrubí má odpovídat průměru vývodu digestoře. Jedině tak se zachová výkon digestoře a nízká hlučnost. Aby neunikalo teplo přes odtahovou trubku, použijeme kompatibilní odtahovou klapku. Při jejím výběru se orientujeme podle toho, kde je umístěn výstup pro odtah. Na výběr máme horní, zadní, rohový či boční.

Když se páry nedají odvádět ven, je součástí digestoře uhlíkový filtr a recirkulace. Každý odsavač má zabudovaný tzv. tukový filtr pro zachytávání mastnot z výparů.

Používáme-li látkový filtr, vyměňujeme jej častěji (nedá se prát), zatímco kovový tukový filtr stačí umýt v dřezu nebo v myčce.

Recirkulační digestoř vrací vyčištěný a přefiltrovaný vzduch zpět do místnosti. Její výhodou je, že se dá umístit téměř kamkoli, ale její provoz je dražší. Uhlíkové filtry je nutné jednou za půl roku vyměnit, což znamená investici od několika set do několika tisíc korun. Moderní digestoře disponují ukazateli nasycenosti filtru, které samy signalizují naléhavost výměny filtru.

U kombinovaných digestoří, které jsou také na trhu, si odtah nastavíme podle momentální potřeby.

Další nutné parametry

Výkon je významným parametrem pří výběru digestoře. Jde o množství vzduchu, které digestoř umí odsát za hodinu provozu. Obecně platí, že čím větší máme kuchyň, tím výkonnější si pořídíme digestoř. V současné době, kdy propojujeme kuchyň s jídelnou a obývákem, dbáme na toto kritérium dvojnásobně. Digestoř by měla vyměnit vzduch minimálně 10x, nejlépe až 16x za hodinu.

Např. v malé kuchyni o rozloze 8 m2 stačí digestoř s výkonem do 320 m3/hod., ale v prostorné kuchyni pak digestoř s odtahem přes 500 m3/hod. Prostornou kuchyň propojenou s obývacím prostorem udrží bez pachů odsavač s odtahem přes 700 m3/hod.

Hlučnost je dalším z měřítek, které zvažujeme. Zajímáme se hlavně o to, jak bude odsavač par hlučný při plném výkonu. Ideální je digestoř s hlučností do 58 dB. U nejlevnějších typů se hlučnost pohybuje mezi 50 a 60 dB, u dražších je hlučnost mezi 40 a 50 dB. Recirkulační digestoře bývají hlučnější. Je možné hlučnost zmírnit? Lze ji buď ovlivnit zabudováním omyvatelných protihlukových polštářků, nebo si pořídit odsavač par s funkcí řízené hlučnosti.

Podstatným kritériem jsou rozměry digestoří. Vyrábějí se v šířkách 60 cm až 120 cm. Čím je digestoř širší, tím lepší je odtah par i pachů. Nad sporák nebo varnou desku o šířce 60 nebo 70 cm lze umístit i digestoř o šířce 90 cm. Pokud za čas budeme měnit sporák nebo pořizovat třeba 90 cm širokou varnou desku s grilem, pak by výkon i šíře digestoře scházely.

Důležitá je i vzdálenost digestoře od pracovní desky. U plynové desky se doporučuje vzdálenost 75 cm, u elektrické 65 cm.

Jak jsou dnešní digestoře vybavené? Některé mají dálkové ovládání, jiné zabudovaný senzor, který přístroj automaticky aktivuje v případě potřeby. Odsavače s funkcí autokomfort zajišťují 24 hodin čistý vzduch a samozřejmostí je osvětlení digestoří, takže nad varnou deskou není nutné instalovat další světelný zdroj.

Bez filtrů to nefunguje

Tukové filtry chrání ventilační jednotku před tuky obsaženými v odsávaných parách.
Kovové kazetové filtry jsou konstruovány tak, aby se snadno udržovaly umytím v myčce nebo v ruce. Kovové filtry se čistí jednou za 2 měsíce.

Baffle filtry pohltí více než 90 % tukových částic, jsou odolné proti poškození a dávají výrobku profesionální vzhled. I tyto filtry udržujeme každé dva měsíce ručně nebo v myčce.

Syntetické filtry nejsou omyvatelné, jejich účinnost nelze obnovit vypráním, a musí být proto vyměněny přibližně po 2-4 měsících.

Uhlíkové (pachové) filtry jsou kazety s aktivním uhlím, které se instalují do odsavačů bez přímého odtahu, tedy recirkulačních. Nejsou omyvatelné ani recyklovatelné a musí být pravidelně měněny zhruba po 3 až 6 měsících, podle toho, jak často vaříme.