Trezory zde byly odjakživa, protože vždy bylo třeba chránit svůj majetek. V době prvorepublikového pana rady Vacátka se trezory nazývaly jako tzv. pancéřové nehořlavé kasy (odtud název pro specializované zloděje - kasaře). Kasy měly chránit nejen majetek před zloději, ale i před nechtěným požárem.

Ukládaly se do nich často dluhopisy, směnky, úpisy apod., později i cenné šperky, peníze. Kasy byly velké jako nábytek, šlo o solitéry, na které bylo vidět (na rozdíl od dnešní doby, kdy se trezory snažíme ukrýt před zrakem cizí osoby, která nepatří do úzkého kruhu rodiny).

Dnes některé firmy původní kasy repasují, ale slouží pouze jako dekorativní prvek v interiéru (třeba v pracovně), protože nemají bezpečnostní certifikát.

Proč je trezor důležitý

Trezor je velmi praktická věc a měl by sloužit na uložení všeho, co se jinak „válí po zásuvkách“. Měl by tedy být běžnou součástí každé rodiny, určitě to není záležitost pro tzv. horních deset tisíc.

Minislovníček

SEJF: jednoplášťová či dvojplášťová bezpečnostní schránka, kterou lze umístit či postavit do jakéhokoli prostoru. Možné je ukotvení k podlaze či ke zdi, lze ho v rámci rekonstrukce zazdít. Sejfy jsou vhodné i do automobilů, karavanů, zkrátka na cestách, kde slouží k uložení dokladů. Rozdíl proti trezorům je v tom, že sejfy nejsou certifikovány.

TREZORY: jsou vždy certifikovány, splňují požadovaná bezpečnostní kritéria a jsou podle typu konstrukce zařazeny do jednotlivých bezpečnostních tříd. Možné je ukotvení ke zdi, k podlaze, lze zazdít do stěny i podlahy. Jsou akceptovány v případě poškození pojišťovnami, jsou kvalitnější než sejfy.

Je moudré chovat se preventivně a zabezpečit vše, co je důležité, a nedat případnému zloději šanci: pasy, platební karty, ale zejména různé nabývací a dědické listiny, důležité doklady (zápočtové listy, rodné listy, maturitní vysvědčení), které se v případě ztráty velmi těžko získávají zpátky (často může jít o originály v jednom provedení). Stejně tak je dobré uschovat šperky po babičce, které pro nás mají nostalgickou hodnotu.

V případě, že jsme rozhodnuti trezor zakoupit, zamyslíme se nad dvěma věcmi:
1. co všechno do něho potřebujeme uložit
2. jaké máme doma prostorové možnosti

Od toho se totiž odvíjí výběr konkrétního typu. Velikost trezoru zjistíme jednoduše: zkusme ze zásuvek vyskládat vše, co potřebujeme zabezpečit. Uvidíme, jak velká hromada to bude! A ještě je dobré počítat s tím, že věcí spíše přibývá, takže naplánujeme i s jistou rezervou.

Typy trezorů

  • Bytové: určeny k zabudování do nábytku. Lze je kotvit ke stěně či k podlaze.
  • Stěnové: trezory určeny k zazdění (důvod obezdívky: trezory jsou prakticky neodnesitelné). Trezor se obezdívá 10 cm po obvodu. Vhodné v rámci rekonstrukce u rodinných domů.
  • Podlahové: určeny k zabudování do podlahy
  • Trezory určené na krátké nebo dlouhé zbraně.
  • Mobilní: snadno se přenesou, lze je vzít s sebou v případě stěhování.

Co a jak při nákupu

Koupi trezoru prodiskutujeme ve specializované firmě. Často se totiž stává, že nám doporučí lepší řešení, vysvětlí, proč je daný typ trezoru pro nás vhodnější, jaké vnitřní vybavení je důležité, nebo co už naopak nevyužijeme a zbytečně bychom tak investovali.

„V rodinném domě si mohu dovolit trezor, jež je určen k zazdění do stěny. V menším prostoru, třeba v panelovém bytě, je naopak zase šikovný mobilní trezor, který se pro větší bezpečnost šroubuje k podlaze nebo do zdi,“ říká majitel obchodu s trezory Viktor Epstein. „Mobilní trezor je praktický i pro toho, kdo se často stěhuje a trezor si odnese s sebou podobně jako sedačku,“ dodává obchodník.

Mnoho lidí se zhlédne i v trezoru, který je určený k zabudování do podlahy, ale podle Viktora Epsteina je to nepraktické: „Je třeba mít kam trezor zabetonovat, čeká nás úprava vrchní pochozí desky, na kterou se pak dává linoleum či koberec. Kdykoliv jdu do trezoru, podlahovou krytinu musím zvednout, stejně jako těžké víko trezoru. V podlahovém trezoru nejsou ani přihrádky, a tak je tam více nepřehledno. Náročnější je i údržba. Do trezoru se zanáší špína a mastnota, jednou za rok nás čeká čištění zámků.“

Vybavení trezorů

Trezor si nekupujeme na 5 let, je to věc, která se dědí po generace. O jeho velikosti a vnitřním vybavení bychom tedy měli přemýšlet.

Praktické je členění podle prostoru (jednotlivé poličky lze i vyndat a zvětšit objem trezoru třeba na šanony), odborníci doporučují i tzv. vnitřní schránky. Ty jsou dobré ve chvíli, kdy do trezoru mají přístup i děti, ale do vnitřní schránky již ne. Jinak je to záležitost zcela individuální. Určitě má jiné požadavky sběratel známek a jiné nadšenec historických fotoaparátů.

Trezory mají různé velikosti, ale i bezpečnostní zámky. Možnosti jsou prakticky tři: klíč, kombinace klíče a mechanického zámku a elektronický zámek. Která varianta je nejlepší, nelze jednoznačně určit, každému vyhovuje něco jiného, bezpečné jsou všechny. Klíč je podle slov Viktora Epsteina vhodný pro ty, kteří často zapomínají kódy, čísla (v tomto případě je dobré druhý klíč uložit bezpečně na jiné místo).

Častá je kombinace klíče s mechanickým zámkem: jde o otočné kolečko, kde se po čárkách dává přesné nastavení. Tento způsob není vhodný pro ty, kteří špatně vidí, protože je důležitá přesnost. Stejně tak když je trezor umístěn na tmavém šerém místě, nebo jednoduše pro ty, kteří nemají tolik trpělivosti a potřebují trezor rychle otevřít. Pak se doporučuje zámek elektronický, na kterém rychle vycvakáme šestimístný kód (máme tři pokusy, pokud se zmýlíme, trezor se zablokuje a my musíme volat servisní firmu).

Připraveno ve spolupráci s firmou EPI-TREZORY, www.trezory.cz a Safmetal, www.trezory-sejfy.cz