V unikátním nápojovém skle se totiž kromě ušlechtilého materiálu i precizního vypracování jako by nahromadila láska k lidem. Ostatně to byl i pravý důvod, proč je jejich autor František Chocholatý vymyslel. A přitom vůbec nešlo o renomovaného výtvarníka - pracoval totiž jako vedoucí pražské prodejny skla Moser.

Coby člověk s uměleckým cítěním posedlý krásou skla zatoužil vytvořit číše, které by symbolizovaly pohodu přátelských setkání. Navrhl tedy poháry ušité doslova na míru svým kamarádům, neboť se nechal inspirovat jejich fyziognomií i náturou. A tak v roce 1957 pozvedlo šest přátel poprvé k přípitku Měsíční tvář, Štíhlou dámu, Dlouhého pána, Tlouštíka, Dlouhou tvář a Tlustou Bertu.

Zvláštní složení skla s využitím sklářského písku ze Střelče dává obřím číším vlastnosti křišťálu, i když o něj v pravém smyslu nejde. Vyznačuje se mimořádnou tvrdostí a čirostí.

FOTO: archiv, Právo

Krása i nadčasovost obřích číší však oslovila nejen přátele Františka Chocholatého. Když byl soubor o rok později představen v Bruselu, přispěl k tehdejšímu mimořádnému úspěchu naší republiky na světové výstavě, odkud si odnesl nejvyšší ocenění - Zlatou Grand Prix.

Skleněný tanec

Složení skla a zvláštní tvar obřích číší jsou vskutku jedinečné. Pružnost materiálu i vyvážené těžiště jim totiž umožňují kroužení na dýnku. Tato schopnost jim přinesla nejen označení tančící poháry, ale využívá se také při vstupním ceremoniálu do Klubu Moser, bývalého Klubu obřích číší, jehož členy se staly nejen hlavy královské, ale i slavní umělci, mezi nimiž nechybějí ani jazzman Louis Armstrong nebo herečka Sophia Lorenová.

Přijímaný člen si vybere podle své letory číši v klasické velikosti a pak ji roztočí. Dokud rotuje, nalévá do ní becherovku. Jakmile se pohár zastaví, musí vypít celý jeho obsah. Což může být občas problém, pokud sáhne po Tlusté Bertě s pětilitrovým obsahem. Naštěstí není ale jednoduché se do poskakující číše strefit, takže otrava alkoholem zpravidla nehrozí.

Záhadná zvonkohra

Podle společenské etikety by se při přípitku ťukat nemělo. U obřích číší však existuje výjimka. Zvláštní tvar i materiál kalichu jim dávají mimořádný zvuk, jejž nelze napodobit. Aby to nebylo málo, každá číše zazvoní jinak, protože má svébytné naladění i tón.

Zleva: Měsíční tvář, Štíhlá dáma, Tlouštík, Dlouhý pán, Dlouhá tvář, Tlustá Berta.

Zleva: Měsíční tvář, Štíhlá dáma, Tlouštík, Dlouhý pán, Dlouhá tvář, Tlustá Berta.

FOTO: archiv, Právo

Přípitek tak provází půvabný trylek připomínající zvonkohru. A jen na okraj. Ani tak jedinečné nápojové sklo, jakým jsou obří číše, by nemělo být doma jen vystaveno ve vitríně. Protože stejně jako domy, v nichž se nebydlí, nepoužíváním i ony ztrácejí živost a jiskru.