Původní domovinou těchto působivých rostlin je Asie, střed a jih Ameriky, částečně také Austrálie a Nový Zéland. V naší zemi se sice orchideje ve volné přírodě také vyskytují, jde však o druhy mírného pásma, leckdy navíc silně ohrožené vyhynutím.

V pokojových podmínkách pěstujeme druhy tropické, které byly různě nakříženy, aby vynikaly silnými, velkými listy a bohatým květenstvím.

  • Mezi nejznámější rody zahrnujeme rody Cattleya (katlej), Cymbidium (člunatec), Dendrobium (stromobytec), Miltonia, Oncidium a Paphiopedilum (střevíčníkovec).
  • Nejoblíbenějším a zároveň nejprodávanějším rodem orchidejí je Phalaenopsis, známý u nás také pod českým názvem můrovec.

S vodou jen opatrně!

Phalaenopsis a další druhy milují umístění na východním okně a v místech s rozptýleným světlem. Zde na ně v horkých letních dnech nesvítí přímé slunce, které jim dokáže značně uškodit. Sklo oken totiž funguje jako lupa, jež jim způsobí nepříjemné komplikace ve formě popálení listů. Naproti tomu první ranní paprsky jim nijak nevadí, protože nemají takovou sílu.

  • Orchideje nikdy nezaléváme na list, v horku je dobré použít rosení a jednou za sedm až deset dní celý kořenový bal i s květináčkem ponoříme do vlažné vody, např. do kbelíku. Voda pro koupání rostlin nesmí být příliš teplá ani studená. Ideální je rozmezí 25 až 30 °C.

Rostlinu s kořeny necháme ve vodě přibližně dvacet minut, po vyjmutí necháme vodu z květináče vykapat a teprve poté ji postavíme zpět na místo. Ve vegetačním období přidáme do vody kapalné hnojivo, které doplní důležité živiny pro krásný vzhled listů a dlouhotrvající kvetení.

V ideálních podmínkách není problém, aby nám orchideje kvetly i déle než půl roku. Při zalévání klasickým způsobem se voda dostává do listového srdíčka, kde způsobí hnilobu a následný úhyn celé rostliny. Pokud se voda přece jen při koupání do srdíčka dostane, orchidej naklopíme tak, aby voda vytekla.

Kdy přesadit?

Kořenům orchidejí víceméně vyhovuje málo prostoru. Jejich barva musí být šedozelená nebo zelená, zasychající konečky znamenají vznik problému. Tím bývá nejčastěji již částečně rozpadlý pěstební substrát, který nezajistí potřebné podmínky pro jejich správný růst.

  • Pro kontrolu stavu kořenového systému je nejvhodnější pěstovat phalaenopsis v průhledných plastových květináčích. Jakékoliv plastové a keramické náhražky se nedoporučují, protože v nich dochází k zadržování vody a následnému poškození kořenů, což může mít za následek až úhyn celé rostliny.
  • K přesazení přistupujeme právě tehdy, když už kořeny mají velmi málo místa a na kondici rostliny to začíná být znát. Přesazujeme jednou za dva až tři roky. Potřebujeme k tomu nadrcenou borovicovou kůru, mech a rozlámaný polystyren, jímž zaplníme dno. Rostlinu opatrně vyjmeme z původního květináče a zkontrolujeme její stav. Veškeré zaschlé kořeny (včetně suchých konečků) odstraníme ostrými nůžkami a velmi opatrně přesadíme do nové, větší průhledné pěstební nádoby.

Za dva měsíce můžeme pozorovat narůstání nových kořenů, listů i květních stvolů. Pokud ani po přesazení orchidej nezačne projevovat první známky dobré kondice, musíme ji vyjmout a kořeny ještě jednou zkontrolovat. Když jsou nahnilé, dezinfikujeme je dřevěným uhlím a znovu zasadíme.

Rady pro nákup

Při nákupu nových rostlin dáme pozor na několik základních znaků, podle nichž poznáme, že je orchidej zdravá.

  • květy mají svůj typický tvar, barvu a všechny stejnou velikost; také musí být prosté podezřelých skvrn hnědé barvy
  • listy jsou sytě zelené s nepoškozenými okraji a lesklým vzhledem; na jejich spodní straně nejsou kapky rostlinné šťávy, které svědčí o napadení savými škůdci
  • kořeny jsou stříbrné až zelené barvy s nazelenalými špičkami, nemají zaschlé konce

Co dělat, když přijdou problémy?

Orchideje nejčastěji onemocní na místech, kde je málo světla a rostlině je dopřávána hojná zálivka. Nejčastějšími pěstitelskými chybami jsou: umístění na příliš světlé místo, do průvanu a přelévání ve spojení s vysokou vzdušnou vlhkostí. Spojí-li se tyto faktory pěkně dohromady, je zaděláno na vážný problém, často končící úhynem jedince nebo skupiny orchidejí.

  • Houbové choroby bývají spojovány právě nejčastěji s vysokou vzdušnou vlhkostí. Prvotním příznakem napadení houbami jsou nepravidelné, často různě rozptýlené hnědé skvrny na listech, jejich úžlabí nebo květenství. Může docházet i k zasychání celých listů.
  • Nejvážnější chorobou je však hniloba srdíčka nebo černá hniloba, která napadá nadzemní části rostlin. Takto poškozené jedince již nelze nijak zachránit. Prevencí proti chorobám houbového a bakteriálního rázu je správná technika zalévání, popsaná v úvodu našeho článku.

Ze škůdců páchají na orchidejích největší škody ti saví. Živí se rostlinnými šťávami, napadená orchidej pak rychle slábne a na spodku listů jsou často k vidění kapičky.

Všichni dobře známe mšice, smutnice, puklice a červce. Proti nim účinkuje zvláště dobře přípravek Perfect Plant Insecticide ve formě aerosolu. Svinky ožírají zelené konce kořenů a živí se substrátem, čímž urychlují jeho rozklad a slábnutí rostlin. K jejich zahubení stačí orchideje pravidelně koupat, v případě silného napadení pomůže insekticidní přípravek, který škůdce spolehlivě zahubí.

Vyrobeno ve spolupráci s Botanickou zahradou v Praze - Troji.