V kabinkovém hotelu je pokoj široký 1,6 metru. Na jednoho člověka připadá prostor o rozloze 5,33 metrů čtverečních. Návrh nedávno vznikl v Číně, v Japonsku už takové hotely ale fungují delší dobu. Téměř osmdesátiletý důchodce Huang Rixin navrhl hotel hlavně jako domov pro studenty, kteří nemohou sehnat levné bydlení a jinak by byli nuceni s někým sdílet pokoj.

Stavba v Liulangzhuangu má osm kabin a nesmí v nich chybět připojení na internet, které je podle Rixina pro studenty důležitým kritériem výběru bydlení. Rixin se inspiroval hotely v Japonsku, které už řadu let fungují na stejném principu.

V kabince je malá police na knihy a osobní věci. Jako pracovní plocha slouží postel.

V kabince je malá police na knihy a osobní věci. Jako pracovní plocha slouží postel.

V Tokiu se například podobným domovem stala pro Acušiho Nakanišiho kabina jen o málo větší než rakev. Jedna z desítek, které ve dvou řadách nad sebou poskytují minimální soukromí v tokijském centru těm, kdo nemají na nájem většího bytu.

Život v prostoru o délce dvou metrů

Nakaniši žije v prostoru o délce dvou metrů, šířce 1,5 metru a výšce dostatečné jen na to, aby se mohl posadit. Na nic než na tento kabinkový hotel nemá, protože o Vánocích ztratil práci, napsal list International Herald Tribune.

"Můžete si sem jenom zalézt a spát, nic jiného. Zvyknete si," říká Nakaniši. Když kabinkový hotel Šindžuku 510 před téměř 20 lety otevřeli, končila právě úspěšná etapa japonské ekonomiky a kabinky využívali k přespání zaměstnanci, kterým ujel poslední vlak domů. Teď jsou řešením pro ty, kdo nemají kam jinam jít.

K přípravě jídel slouží společná kuchyňka s jednoplotýnkovým vařičem.

K přípravě jídel slouží společná kuchyňka s jednoplotýnkovým vařičem.

FOTO: fotobanka Profimedia

Čtyřicetiletý Nakaniši si myslí, že měl štěstí. Pracoval nejdřív na lince v automobilce, pak v herně a jako strážce. Když začal pracovat na noční směny v doručovatelské společnosti, nastěhoval se do kabinového hotelu, aby ušetřil za nájem.

Obyvatelé mohou využít společné koupelny.

Obyvatelé mohou využít společné koupelny.

FOTO: fotobanka Profimedia

Nemusí platit předem a nájem zahrnuje čisté povlečení i možnost využívat společnou koupelnu a saunu. 59 000 jenů, které musí každý měsíc zaplatit, je stále mnohem míň než nájem tokijského bytu.

Nerušený spánek se nedá čekat

V kabinách se ale nikdo pořádně nevyspí. Nemají dveře, nýbrž stahovací okénka, jakékoli kýchnutí nebo bouchnutí loktem do stěny se nese řadami plastových rakví. Každá je vybavena světlem, malou televizí se sluchátky, věšáky na šaty, tenkou dekou a tvrdým polštářem vycpaným rýžovými plevami. Majetek od košil po holení se musí dávat do zvláštních skříněk.

K dispozici je společná místnost vybavená starými sedačkami, jídelna s řadou výlevek. Všude je kouř a také kamery, které ještě více ruší pocit soukromí.

Komplex kabinkového hotelu rozhodně nevypadá, že by skýtal bydlení na úrovni.

Komplex kabinkového hotelu rozhodně nevypadá, že by skýtal bydlení na úrovni.

FOTO: fotobanka Profimedia

Personál se snaží přítomným situaci co nejvíc ulehčit a u vchodu příchozí zdraví slovy: "Vítejte doma." Hlavní manažer hotelu Tecuja Akasako říká, že dřív byli klienty lidé, kteří si večer popili a ujel jim vlak a zůstávali jednu noc.

Před dvěma lety se ale situace změnila a začalo přibývat takových, kteří se zdrželi týdny i měsíce. Poté zavedli snížený nájem pro všechny, kdo se zdrží déle než měsíc. Na jejich žádost získal hotel od vlády povolení být uváděn v dokladech zákazníků jako stálé bydliště.