Ergonomie znamená bezpečný a pohodlný pohyb v kuchyni. Hraje tedy významnou roli při zatěžování organismu, proto by tu všechny potřebné věci měly být dostupné a zajištěné.

Podmínkou pro splnění těchto požadavků je dost místa a vytvoření pěti základních kuchyňských zón. Vždyť práce v kuchyni často obnáší nesmyslné cesty napříč místností, bezpočet zastávek, ohýbání, sklánění a natahování se. Ve vícečlenné domácnosti děláme zbytečné činnosti a cesty mnohokrát za den. Přitom pohodlnou manipulaci a dostupnost nabízejí zásuvky a plnovýsuvy.

Plánujeme pracovní zóny

Abychom mohli společně s architektem vytvořit plán kuchyně podle vlastních představ a požadavků, a také podle pravidel ergonomie, měli bychom znát přesné informace o dispozici kuchyně. Jedině tak naplánujeme pětici základních zón, které by neměly v moderní kuchyni scházet.

  • Zásoby – zóna, kam ukládáme základní potraviny jako je chléb, těstoviny, konzervy, pomůcky a pochutiny pro přípravu jídel, chlazené potraviny v lednici a mnoho dalších.
  • Ukládání – zóna, kde se nachází nádobí, jídelní příbory, drobné předměty a maličkosti, mj. dózy pro balení potravin, univerzální kráječe, vařiče vajec.
  • Mytí – zóna pro mytí nádobí, třídění odpadu a čisticí prostředky atd. ? Příprava – zóna s hlavní pracovní plochou v kuchyni, kde budeme ukládat příbory, pracovní pomůcky, misky, kořenky, ocet, olej…
  • Vaření/pečení – zóna pro uložení pracovních příborů na vaření, hrnce, pánve a pokličky, pomůcky na pečení.

Jak zóny efektivně uspořádat

  • Ve směru hodinových ručiček (zleva doprava) si pracovní zóny naplánují praváci.
  • Leváci zvolí postup opačný.
  • Kuchyně se objevují v různých tvarech, jednoduchá je jednořadá kuchyň, dále kuchyň ve tvaru písmene L a kuchyň dvouřadá. Komplexnější řešení a více možností nabízejí kuchyně ve tvaru písmene G, U a kuchyně s ostrůvkem.
  • Pro optimální uspořádání cest, které při práci v kuchyni nachodíme, se nejvíce hodí kuchyň ve tvaru písmena U a kuchyň s ostrůvkem, méně možností nabízí kuchyň jednořadá a kuchyň ve tvaru písmena L.

Ergonomická úroveň pro ukládání

Často používané předměty ukládáme zásadně ve snadno a rychle dostupných výsuvech přímo pod pracovní deskou a také v první úrovni oblasti horních skříněk.

Méně používaným věcem vymezíme místo nad a pod touto oblastí. Do nejvyšších pater umístíme málo frekventované předměty (nejvyšší úrovně horních skříněk a nejnižší úrovně spodních skříněk), což nám při každodenní práci v kuchyni ušetří čas. Při plánování kuchyně mějme na paměti, že zásuvky a výsuvy poskytují pohodlný přehled a optimální přístup.

Nejdůležitější je pracovní plocha

Je praktické, když se hlavní pracovní plocha nachází mezi dřezem a sporákem v šířce od 80 do 120 cm. V tomto případě záleží na velikosti kuchyně.

Nepodceňujeme úložné prostory, které by měly odpovídat našemu životnímu stylu. Například podle toho, jak často vaříme, vyčleníme více či méně prostoru pro ukládání potravin. Dnešní kuchyně poskytují nejen špičkový vzhled, ale nabízejí i spoustu variant, ať už jde o způsob otevírání nebo hloubku či výšku spodních a horních skříněk.

Aby byly věci ve skříňkách uloženy přehledně a byly dostupné, neměly by horní skříňky a police přesáhnout výšku 190 cm.

Ideální hloubka horních skříněk je kolem 15 až 30 cm.

Prodloužením hloubky pracovní plochy na 70 až 75 cm lze zavěsit horní skříňky níže a tak se zcela vyhnout natahování pro talíře či sklenky. Nebudeme-li trvat na jednotné výšce spodních skříněk, můžeme postavit dřez o něco výš než vedlejší pracovní plochy a naopak varnou desku níž. Proč? Zejména kvůli přehledu a pohodlí při vaření nebo omývání potravin a nádobí.

Pracovní desku lze nastavit na standardních 86 cm, ovšem jestli jsme vyššího vzrůstu, zvolíme výšku 90 cm.

U dřezu se můžeme dostat na výšku až 100 cm s tím, že odkládací plocha vedle něj by měla mít alespoň 40–100 cm. Také v tomto případě záleží na počtu členů domácnosti.

Správné rozmístění spotřebičů

Další podmínkou pro dodržení ergonomických zásad je vhodné zakomponování spotřebičů do kuchyňské sestavy.

Dlouholetou praxí v kuchyni se potvrdilo, že varná deska nepatří do rohu kuchyňské linky. Při vaření potřebujeme mít z obou stran minimálně 30 cm pracovní plochy na odkládání potravin a nádobí, které používáme při vaření. Proto se neosvědčilo ani umístění dřezu vedle sporáku.

Svá pravidla pro osazení má také digestoř. Kromě toho, že je potřeba digestoř s dostatečným výkonem, měla by být vzdálena od varné desky 60–70 cm.

A trouba? Abychom se nemuseli zbytečně ohýbat a měli přehled o tom, co se děje uvnitř, umístíme ji 115 cm od podlahy. V tom případě ji budeme mít v prostoru mezi úrovní očí a pasu.

Kromě bílé elektroniky patří do kuchyně i malé spotřebiče, jako jsou mixéry, kávovary, šlehače, ale i závěsný program, které nám práci v kuchyni usnadní, a proto bychom měli i pro ně najít vhodné místo na uložení. Ty frekventovanější můžeme ponechat na kuchyňské lince, abychom je měli kdykoli po ruce!