Významnému architektonickému sdružení je věnována výstava v olomouckém muzeu, která mapuje vývoj zajímavých tuzemských staveb. Výstava, nad níž převzal záštitu exprezident Václav Havel, představuje tvorbu Sialu komplexně. Návštěvníci mohou vidět čtyřicet originálních plánů a dvacet dobových i nových modelů staveb, mezi nimi například vysílače na Ještědu, obchodního domu Máj nebo České boudy na Sněžce. Pětadvacet klíčových projektů dokumentují velkoformátové prezentace.

Klíčové stavby Sialu dodnes vyvolávají diskuze

Zhodnocení přínosu tohoto architektonického celku dodnes vyvolává polemiky. „Dokládají to i dvě aféry z posledních let. Prohraný zápas libereckých občanských aktivit za záchranu obchodního střediska Ještěd v centru Liberce a úspěšný boj o zachování obchodního domu Máj/My v centru Prahy," říká Švácha. Obchodní dům Máj byl zachován, ale jeho podoba se architektonicky značně změnila.

Pod oběma stavbami, které se zapsaly do dějin české i světové architektury, jsou podepsáni architekti ze Sialu.

Spotřební zájmy dostaly přednost 

V roce 2006 nový vlastník nákupního střediska „Ještěd“ v centru Liberce, nadnárodní společnost Tesco, prosadila výměr k demolici. Spotřební zájmy nadnárodního koncernu tak dostaly zelenou před zachováním unikátní architektonické památky 70. let.

Architektura Sialu je pro mnohé stále velmi kontroverzní. Prohraný zápas o záchranu střediska Ještěd je pro českou architekturu ale rozhodně velkou škodou.

Sial byl dříve libereckým Stavoprojektem

Podle kurátora výstavy Jakuba Potůčka je zrod Sialu úzce spjat se společenským klimatem v 50. a 60. letech. „Nástup stalinismu v Československu v roce 1948 vedl v architektuře ke zrušení soukromých ateliérů, architekti museli přijmout zaměstnání ve státních projektových ústavech, Stavoprojektech."

V libereckém Stavoprojektu se zformovala skupina architektů a konstruktérů zapálených pro svou práci. Vůdčími osobnostmi sdružení, hledajícího východiska architektonické tvorby v technických inovacích, byli architekti Karel Hubáček a Miroslav Masák a statici Zdeněk Patrman a Václav Voda,“ přiblížil vznik ateliéru Potůček.

A v čem spočívá zásadní přínos Sialu pro českou architekturu 20. století? „Netkví jen ve zprostředkování tendencí, které se neslučovaly či přímo byly v rozporu s oficiální doktrínou, nýbrž i ve vytvoření invenčního a svobodomyslného prostředí, zaštiťovaného osobností Karla Hubáčka,“ odpověděl autor koncepce výstavy, Rostislav Švácha.

Právě v tomto prostředí se pak podle něj mohlo zrodit klíčové dílo české architektury druhé poloviny 20. století - Hubáčkův a Patrmanův televizní vysílač s hotelem na Ještědu.

„Stavět se začalo v roce 1966, přičemž první návštěvník přišel až za sedm let. Ještě před dokončením vysílač získal prestižní Perretovu cenou Mezinárodní unie architektů. Tu si však autoři z politických důvodů nemohli převzít,“ řekl Švácha, podle něhož lze věž na Ještědu považovat za nejpopulárnější českou stavbu 20. století.

Slibný rozvoj aktivit Sialu však narušil nástup normalizace. „Liberečtí architekti se ale nevzdali. Podařilo se jim probít k zakázkám v zahraničí, od roku 1980 se úspěšně zúčastňovali velkých architektonických soutěží na Západě,“ konstatoval Potůček.

O kvalitě projektů Sialu svědčí i řada cen a čestných uznání, které v 70. a 80. letech posbíraly. I architektonické řešení podoby pronajatého pavilonu Šanghaji je velmi prestižní. Fasádu českého pavilonu zdobí struktura, kterou navrhl architekt Jiří Buček a jeho kolegové ze studia Sial. O českém pavilonu na Expo více čtěte zde.

Výstavu můžete navštívit v Muzeu umění Olomouc – Muzeum moderního umění, Denisova 47 až do 19. 9. 2010. Výstava bude reprízovaná v Oblastní galerii v Liberci, pražské Galerii Jaroslava Frágnera Praha nebo Západočeské galerii v Plzni.