Ideální topný systém je totiž systém s maximálním topným povrchem, umožňujícím rovnoměrné rozložení tepla při nízké povrchové teplotě topidla. I u nás se proto stávají velkoplošné sálavé systémy stále oblíbenějšími.

Důvod je jednoduchý: dnešní novostavby mají velmi dobré tepelné vlastnosti a velkoplošné sálavé systémy – ať už podlahové, stěnové nebo stropní – dokážou i při nízkém plošném příkonu vyhřát místnost na požadovanou teplotu. Navíc díky oteplení konstrukcí docílíme tepelné pohody již při nižší teplotě vnitřního prostředí, což představuje nezanedbatelnou úsporu.

  • Charakteristickým rysem těchto systémů je dokonalejší rozložení teplot v místnosti a pro naše zdraví příhodnější klima – vyšší vlhkost vzduchu, nižší prašnost prostředí. Navíc díky tomu, že je ukryté pod podlahou, stěnou či stropem, nijak nenarušuje interiér.

Co znamená nízkoenergetický?

Jenže – co vlastně znamená pojem nízkoenergetický dům? A jak je možné, že v nich vytápění elektřinou vyjde levněji než plynem nebo dokonce tepelným čerpadlem?

Pozn.: Graf počítá pouze náklady na vytápění. Pořizovací náklady na daný topný systém zde nejsou zahrnuty.

Pozn.: Graf počítá pouze náklady na vytápění. Pořizovací náklady na daný topný systém zde nejsou zahrnuty.

FOTO: Archiv firmy Fenix

Významným pomocníkem při sledování energetické náročnosti budov je Průkaz energetické náročnosti budov (PENB). Od 1.1. 2009 je povinnou součástí dokumentace všech novostaveb. Tento průkaz ukazuje nároky objektu z hlediska všech energií, které do něj vstupují – tedy nejen energie na vytápění, ale i na chlazení, ohřev TUV, větrání a osvětlení – v poměru k podlahové ploše.

Grafickým výstupem je štítek, podobný štítkům na elektrospotřebičích, v němž je uvedena celková roční spotřeba energie v kWh/m2.

  • Do hranice 50 kWh/m2 mluvíme o pasivních domech, kategorii nízkoenergetických neboli NED domů definuje energetická náročnost 51–97 kWh/m2.
Podlahové topení lze kombinovat s podlahový konvektorem (tzv. fan-coil), který vyrovná přílišné tepelné ztráty před velkými prosklenými plochami - např. francouzská okna.

Podlahové topení lze kombinovat s podlahový konvektorem (tzv. fan-coil), který vyrovná přílišné tepelné ztráty před velkými prosklenými plochami - např. francouzská okna.

FOTO: Pedotherm

Pro jejich stavbu se obvykle rozhodujeme z jednoho prostého důvodu: předpokládáme, že účet za vytápění bude nízký. V ten okamžik se také nabízí myšlenka znásobit tuto úsporu použitím topného systému s co nejnižšími provozními náklady – a asi začneme přemýšlet nad kondenzačním kotlem, nebo ještě lépe tepelným čerpadlem. Paradoxně však právě v tomto případě nemusí patřit volba těchto zdrojů k nejšťastnějším.

Pořizovací náklady hrají velkou roli

  • Pro stavby, jež se svými parametry blíží k hranici NED, již není nejdůležitějším faktorem cena samotné energie. Významný vliv hrají rovněž pořizovací náklady, tedy udržovací náklady a životnost topného systému a jeho komponentů.
  • Spotřeba energie na vytápění je u nízkoenergetických domů již tak malá, že např. u tepelných čerpadel, přestože dokážou vyrobit teplo nejlevněji, je návratnost investice delší než životnost zařízení a tím se stává nevýhodnou.
  • Nejvýhodnější poměr mezi investicemi, provozními náklady a návratností v tomto případě vykazují elektrické přímotopné systémy.
  • Při srovnání elektrického vytápění s plynovými nebo kondenzačními kotli zase hraje nezanedbatelnou roli tzv. nízký tarif, ve kterém jsou v domech s elektrickým vytápěním provozovány 20 hodin denně veškeré elektrospotřebiče.

Nízkoenergetické domy přitom spotřebují přibližně jen 40 % energie na vytápění. Zbytek celoroční spotřeby je běžný provoz domácnosti – světla, pračky, sušičky, varné konvice, mikrovlnné trouby a další. Taková domácnost tak může mít až 60 % energie za poloviční cenu proti domácnostem s plynovým kotlem.

Nízkoenergetický dům (50kWk/m2/rok)

Náklady na energie

  Zemní plyn
 Elektřina Rozdíl
 za 1 rok
 26576 30079 -3503
 za 10 let
 265760 300790 -35030
 za 20 let
 531520 601580 -70060

Pořizovací náklady

  Zemní plyn Elektřina Rozdíl
  20000 90000 110000

Zahrneme-li do srovnání také náklady na pořízení topného systému, dojdeme k těmto výsledkům. Podle teoretických výpočtů u nízkoenergetického domu s plynovým kotlem zaplatíme za energie ročně o 3 503 Kč méně než za elektřinu. Za 20 let tedy teoreticky uspoříme 70 000 Kč. Za pořízení topného systému jsme však hned na začátku zaplatili o 110 tisíc korun více. Tedy ani za 20 let provozu se nám v porovnání s elektrickým vytápěním investice do teplovodního systému nevrátí.

 

 

Elektrické podlahové vytápění

FOTO: V-systém elektro

Co říkají o vytápění výpočty

Teoretické výpočty ukazují, že u nízkoenergetických staveb jsou roční provozní náklady při vytápění plynem a elektřinou téměř stejné a u pasivních domů už elektřina vychází dokonce lépe. V praxi díky vyšší účinnosti a lepší regulovatelnosti vychází elektrické přímotopné systémy dokonce ještě výhodněji. Počet zájemců o elektrické topné systémy, především ty sálavé, stále stoupá.

 Zdroj: Fenix

Teplovodní podlahové topení pokládané mokrou cestou

FOTO: Pedotherm

Typy velkoplošných sálavých topných systémů:

Topné kabely a rohože ECOFLOR

Systém ECOFLOOR je určen převážně do konstrukcí tzv. mokrým procesem – do betonů a tmelů. Ideální je jejich použití pro vyhřívání podlah z dlažby. Použití rohože nebo kabelu je závislé především na tvaru vytápěné plochy.


V koupelně, která není příliš členitá a kde není např. oblouková vana či obloukový sprchový kout, je vhodné použít topnou rohož. V případě, že chceme okopírovat tvar oblouku u vany, je vhodnější, ale současně i pracnější, topný kabel. V panelácích odborníci doporučují nejprve na podlahu položit izolační desky F-board. Tyto desky slouží jako dodatečná tepelná izolace a výrazně urychlí dobu náběhu podlahy – s deskami F-board se podlaha nahřeje do 30 minut, bez izolačních desek asi za 2,5 hodiny. Na izolační desky pak můžeme položit topnou rohož nebo topný kabel a zatáhnout flexibilním tmelem. Pak už stačí nalepit dlažbu. Nová podlaha s izolační deskou, rohoží nebo kabelem, tmelem a finální dlažbou nepřesáhne výšku 2,5 cm.

Ecofilm F – podlahové topné fólie

Elektrické topné fólie Ecofilm F jsou určené pro instalaci podlahového vytápění pod plovoucí podlahy laminátové či dřevěné. Elektrická energie je přiváděna do topné fólie dvěma měděnými pásky a zde je transformována beze ztrát na energii tepelnou.

Dochází tak k efektivní rovnoměrné distribuci tepla do celé plochy topné fólie, přičemž povrchová teplota fólie je nízká (vhodné pro laminátové podlahy, kde povrchová teplota podlahy nesmí přesáhnout 28 °C). Fólie je velmi tenká, pouze 0,4 mm. Lze instalovat přímo pod plovoucí podlahu, bez jakýchkoli hlubších zásahů do původní omezené konstrukční výšky podlahy. Jsou proto výhodné i při rekonstrukcích.

Ecofilm C – stropní topné fólie

Při vytápění funguje ECOFILM C podobně jako slunce. Topná fólie vyzařuje infračervené paprsky (v případě stropního vytápění dolů k podlaze), které jsou pohlcovány předměty (stěny, podlaha, nábytek i samotný uživatel) a teprve až po dopadu na tyto předměty se přemění na energii tepelnou.


Tato moderní technologie zaručuje, že teplo je vždy efektivně vytvářeno tam, kde je ho nejvíce zapotřebí. To je jedna z velkých výhod sálavého vytápění na rozdíl od konvekčního vytápění. U konvekčního vytápění je tělesem prvotně ohříván vzduch, který až druhotně předává teplo potřebnému předmětu sdílením na jeho povrchu. Instaluje se do sádrokartonových stropních konstrukcí.

 (Zdroj: Fenix)