Princip plovoucí podlahy spočívá v tom, že podlaha není pevně spojena se spodní podkladovou vrstvou. Může se buď lepit v drážkách, nebo se jednotlivé lamely do sebe spojují zámkovým způsobem pero-drážka. Výhodou zámkové podlahy je, že ji můžeme kdykoli poměrně rychle a snadno rozebrat.

Plovoucí podlahy se vyrábějí z několika materiálů - z laminátu, korku a dřeva.

Laminátové podlahy bývají velmi dobrými napodobeninami dřeva, ale také kamene či dlažby. Vrchní vrstva podlahy je tvořena potištěným, pryskyřicí napuštěným papírem, který může mít libovolný vzor. Jsou to vícevrstvé podlahové krytiny, které jsou z velké části vyráběny ze dřevěných materiálů. Mají dobrou voděodolnost a jsou odolné i vůči oděru. (Pořídit je můžeme za 125 až 549 Kč/m2.)

Plovoucí podlahy se vyrábějí z laminátu, korku nebo dřeva. .: Plovoucí podlahy se vyrábějí z laminátu, korku nebo dřeva. foto: Právo/archiv Hornbach
Korkové podlahy se v poslední době netěší příliš velké oblibě. Avšak neprávem. Je to přírodní materiál dodávající interiéru útulnou atmosféru. Podlaha je to měkká a teplá. Odolnost není tak velká, dá se zvýšit vhodnou povrchovou úpravou. Podlaha tak může být čistě přírodní (bez úpravy) nebo lakovaná, voskovaná, olejovaná, barvená nebo s PVC fólií (ta podlaze zvýší odolnost). Tyto podlahy se vyrábějí buď jako dlaždice, které jsou lepeny celoplošně, nebo jako podlahy plovoucí. Ceny se pohybují od 540 do 925 Kč/m2.)

Dřevěné podlahy patří k nejčastěji používaným. Vyrábějí se buď jako dýhové, nebo jako parketové podlahy. Dřevo je jako přírodní materiál citlivé na vnější podmínky prostředí (vlhkost, teplota, mechanické oděry). Tuto krytinu nevystavujeme velkým teplotním a vlhkostním výkyvům. (Ceny - včetně masivu - se pohybují od 640 do 1080 Kč/m2.)

Podlahy z masivu jsou tvořeny čistě dřevem. Velkou výhodou masivních podlah je jejich dlouhá životnost. Dřevo může být ještě upraveno povrchovou úpravou, která ho chrání zejména před mechanickým poškozením. Nejčastěji používaným typem masivních podlah jsou parketové vlysy. Tyto podlahy se vyrábějí z různých druhů materiálu. Často je to tvrdý a těžký dub, oblíbená je i borovice, smrk, najdeme i jedli (ta ale není příliš vhodná), středně těžký buk a jasan, odolný je také modřín. Používají se i exotické dřeviny (za ty si ale zpravidla připlatíme o něco více).


Pokládka plovoucí podlahy není příliš složitá, zvládnout by jí měl každý alespoň trochu zkušený kutil..: Pokládka plovoucí podlahy není příliš složitá, zvládnout by jí měl každý alespoň trochu zkušený kutil.foto: Právo/archiv Hornbach

Jak na to?

Existují specializované podlahářské firmy, u nichž si můžeme položení plovoucí podlahy objednat. V tomto případě nám pořizovací náklady vyskočí ještě o další položku za provedené práce. Obvyklá sazba za pokládku plovoucí zámkové podlahy bez lepení se pohybuje od 150 Kč/m2, za pokládku plovoucí zámkové dlažby lepené si firmy účtují přibližně 180 Kč/m2.

Konstrukce plovoucích podlah jsou opatřeny zámkovými systémy, které umožňují montáž bez lepidla a bez zbytečného stahování. To je příležitost i pro zručnější kutily, kteří mohou s úspěchem položit takovou podlahu svépomocí.

Před vlastní pokládkou zvážíme:

jakému provoznímu zatížení bude podlaha vystavena, a podle toho zvolíme třídu zátěže,
při nákupu pamatujeme na to, že potřebujeme minimálně o 10 % materiálu víc na tzv. prořez.

Postup při pokládce svépomocí

Povrch, na který budeme podlahu pokládat, musí být rovný, pevný, suchý a čistý.
Začínáme zleva doprava. Tam začneme s pokládkou PE fólie, a to s přesahy na stěnách cca 4 cm.
Další pruhy PE fólií překrýváme přes sebe cca 10 cm.
Na PE fólii položíme bez přesahu kročejovou izolaci - např. mirelon. Pokud již kročejová izolace obsahuje PE fólii, není třeba PE fólii samostatně používat.
Položíme první podlahovou desku s drážkou na stěnu. Jelikož se dřevo i laminát rozpíná, dodržujeme vzdálenost mezi deskami a stěnami nebo jinými pevnými prvky minimálně 10 až 15 mm (tzv. dilatační mezera).
Pokládáme desku vedle desky, dokud nebude první řada hotová.
Abychom poslední desku v řadě vhodně zkrátili, otočíme ji o 180° a položíme vedle hotové řady vzorem nahoru (pero na pero). Desku označíme a uřízneme. Desky opatrně pomocí kladiva a špalíku složíme k sobě. Nejprve k sobě spojíme podélné strany tak, že začneme od jednoho rohu řady desek (zachováváme správnou výškovou polohu!). Potom uzavřeme příčné spoje. Před skládáním se pokusíme dostat desky co možná nejblíže ke konečné pozici.
Poslední desku každé řady můžeme vložit pomocí táhla. Použijeme jen tolik síly, kolik bude potřeba - žádné přehnané násilí!
Druhou řadu začneme buď zbytkem z první řady (dořez na konci řady), nebo si připravíme dílec poloviční délky a zaklapneme nebo pomocí dorážecího špalíku doklepneme k první řadě.
Poslední řadu je nutné doměřit a jednotlivé dílce upravit na požadovanou šíři. Nezapomeneme na dilataci. Dílce usadíme a dotáhneme.
Na závěr opatříme podlahu soklovými a přechodovými lištami. Pro jejich usazení se používají různé techniky - můžeme je lepit, vrtat a šroubovat nebo použít speciální usazovací mechanismus. Vrtání a šroubování bývá cenově nejvýhodnější.


Důležité rady

Pokládání provádíme při pokojové teplotě minimálně 18 °C a teplotě u podlahy 15 °C. Důležitá je i relativní vlhkost vzduchu. Je-li vyšší než 70 %, je příliš vlhko. Desky také nenesou moc dobře, je-li rozdíl mezi vnitřní teplotou a teplotou u podlahy větší jak 3 °C.
Laminát lze pokládat pouze na teplovodní a ne na elektrické topení.
Laminát čistíme smetákem nebo vysavačem. Stopy a špínu můžeme utřít dobře vyždímaným hadrem. Nepoužíváme k ošetření žádný vosk, leštěnku nebo drhnoucí prostředky.
Nábytek by měl mít nohy opatřeny filcovými podložkami nebo kolečky, jinak existuje riziko škrábanců.