Historie zimních zahrad sahá až do 17. století, kdy se jim říkalo kvůli jejim využitím k pěstování pomerančovníků, říkalo oranžérie. V 19. století pak vznikly typické prosklené zimní zahrady.

Pohled do zahrady

:. Sklo je dobré pro stabilizování teploty. FOTO:PRÁVO/Václav Jirsa

:. Díky sklu máme navíc pocit, že jsme blíž přírodě. FOTO: Jaroslav Hejzlar

 

:. Zimní zahrada může sloužit i pro přezimování choulostivých venkovních rostlin. FOTO: Jaroslav Hejzlar

Zimní zahradu osadíme velkými dveřmi tak, aby je v letních měsících bylo možno dokořán rozevřít a propojit tak interiér s exteriérem.

:. Při plánování zimní zahrady bychom měli myslet na sluneční svit. Právo/Petr Hloušek a archiv Knižní klub

Zimní zahrada nabízí celoroční radost.:. Zimní zahrada je vhodná pro pěstování rostlin po celý rok, protože je tím nejprosvětlenějším místem domova. FOTO: Jaroslav Hejzlar

Zimní zahradu lze postavit i v podkroví.:. Zimní zahradu lze postavit i v podkroví. FOTO: Jaroslav Hejzla

Zimní zahrada se může stát místem romantických slavnostních večeří.

:. Je častým místem využívaném k relaxování či setkávání s přáteli. FOTO: PRÁVO/Petr Hloušek a archiv Knižní klub