Článek
„Jsem velmi rád, že mohu po letech kapli opět využívat. Každý biskup potřebuje svou pracovnu, podobně jako jiní šéfové,“ řekl Baxant a pro zajímavost dodal, že soukromá modlitebna sousedí s jeho ložnicí.
Kaple byla vybudována jako součást rezidence v letech 1683 až 1701, autorem celého komplexu je stavitel Giulio Broggia. Z doby stavby pochází i nástropní obraz svatého Vavřince, podle kterého se kaple jmenuje. Iluzivní architektura na stěnách kaple byla v roce 1969 zásahem normalizačních „malířů“ zcela zničena. Stěny byly totiž přetřeny jednolitou šedou barvou.
Těžký úkol pro restaurátory
Úkolem týmu restaurátorů během rekonstrukce bylo obnovit iluzivní nástěnné a nástropní malby a štukovou výzdobu z 18. století. V roce 2010 byla restaurována východní stěna kaple, na níž je namalován iluzivní oltář. V roce 2011 to byla nástropní malba sv. Vavřince, fabion, hlavice pilastrů, štuky a medailony na stropě. V roce 2012 byla restaurována západní, jižní a severní stěna kaple.
„Nejtěžší bylo zamaskovat až pěticentimetrové trhliny ve zdech, bylo složité dohledat kus chybějící malby,“ uvedla jedna z restaurátorek Renata Svobodová. Budova podle Baxanta praská kvůli nestabilnímu podloží Dómského pahorku, na kterém rezidence včetně katedrály svatého Štěpána stojí.
Stávající biskup ještě připojil osobní vzpomínku na jednoho ze svých předchůdců. Zmínil, že v kapli sv. Vavřince byl biskupem Trochtou tajně na kněze vysvěcen současný pražský arcibiskup Dominik kardinál Duka.
Obnova biskupské kaple, která není běžně přístupná veřejnosti, stála 1,8 miliónu korun. Kromě biskupství se na ní finančně podílelo ministerstvo kultury, Ústecký kraj a město Litoměřice.