Nedokončená vysoká budova patřící soukromé firmě stojí na pozemku desítky roků. Kdysi se počítalo, že bude sloužit jako ubytovna. Jenže došly peníze, z plánů sešlo. Dnes už je jasné, že ani po letech čekání nový kabát nedostane.

„Stojí ve stavební uzávěře pro další část městského okruhu Pelc-Tyrolka–Balabenka a stavbu Libeňské spojky,“ řekl Právu starosta Prahy 8 Jiří Janků (ODS). Ovšem hlavní město řeší jiné priority, kdy se rozběhne stavba v tomto území, zatím nelze říct.

Osmé části dům, který dnes slouží především jako plocha na vyvěšení reklamy, nikdy nepatřil, nevlastnila ani pozemek pod ním. Obci se samozřejmě současný stav nezamlouvá, ale možnosti, jak donutit majitele řádně se o nemovitost starat, bývají omezené.

Což např. ukazuje léta se vlekoucí dohadování, které stále nevede ke zdárnému konci, s italským majitelem paláce Svět na Elsnicově náměstí v Libni, jejž proslavil spisovatel Bohumil Hrabal. Ačkoliv se uvnitř spíš jen bourá, než staví, investor slibuje otevření příští rok na podzim.

Opuštěný dům ční poblíž rušné křižovatky už několik desítek let.

Opuštěný dům ční poblíž rušné křižovatky už několik desítek let.

FOTO: Lucie Fialová, Právo

„Uzávěra znamená, že se na místě nesmí stavět, nicméně nic vlastníkovi nebrání, aby se o dům staral a udržoval ho,“ vysvětlil starosta. Pokud by nastala situace, že by objekt ohrožoval okolí, může odbor výstavby rozhodnout o demolici. „Těžko můžeme nařídit rekonstrukci jen proto, že se nám dům nelíbí,“ krčí rameny Janků.

Telefonní kontakt na firmu, které libeňské torzo patří, není momentálně k dispozici ani na internetu. Na uvedené adrese jsou uvedená jen čísla do čtyř soukromých bytů. Jako jednatel a společníci firmy Stam-logistik jsou na internetu uvedeni příslušníci Ruské federace.

Nevzhledno a pusto 

Kolem bývá obvykle pusto prázdno, kromě projíždějících aut jen občas projde někdo se psem. Okna v přízemí z Hejtmánkovy ulice zakrývají cihly, místy už vypadaly.

Z jedné strany je ve vstupních dveřích mříž, za ní se válí plastové lahve, papíry, placatky od rumu, vidět jsou schody vedoucí do prvního patra. Vchod z druhé strany obrůstá břečťan.

Nezazděná okna odkrývají pohled na rezavějící traverzy, na kterých měl ležet strop. Na jedné visí modrošedý kabát od montérek. Střecha se na jednom místě téměř propadá. „Pořád se bojím, kdy se tam natrvalo usídlí bezdomovci,“ svěřila se Právu starší žena, která vyběhla z jednoho z domů do samoobsluhy pro chleba.

„I když, jestli tohle není lepší než další auta, která přivedou nové silnice,“ krčí rameny a spěchá do teplého bytu. Kdy se stavěl, si nepamatuje, do Libně se totiž přistěhovala před patnácti lety.