V domě se bez jakéhokoliv spěchu pohybuje maximálně sedm dělníků dopřávajících si hojnost cigaret, na patrech se povalují prázdné plastové kbelíky, kolečka, ve vstupní hale v přízemí, kterou zčásti zabírá halda suti, běží míchačka míchající jen vodu.

Italská společnost Crispino, která objekt vlastní od konce 90. let, přesto opakovaně hlásá, že slavnostní otevření se uskuteční na podzim 2014. Projekt hovoří o padesáti luxusních bytech, obchodech, kavárně, kancelářích. Zástupci Prahy 8, kteří se nedávno opět vypravili zkontrolovat dění na staveništi, zůstávají ke slibům Itala skeptičtí.

„Pochybuji, že to stihne dát dohromady. To, co se tam děje teď, bych nazval Potěmkinovou vesnicí,“ reagoval pro Právo radní osmé části Tomáš Slabihoudek (TOP 09), který má Palác Svět na starost.

„Zatím se stále bourá a nic nestaví,“ zhodnotil současné dění uvnitř místostarosta Prahy 8 Michal Švarc (TOP 09). „Divím se, že ještě našli něco, co šlo zbourat, aniž by dům spadl,“ poznamenal s trpkým úsměvem na rtech.

Vevnitř ale čilý stavební ruch rozhodně nepanuje.

Vevnitř ale čilý stavební ruch rozhodně nepanuje.

FOTO: Lucie Fialová, Právo

Pamětníci, kteří navštěvovali kino Dukla v suterénu, svého času největší v Praze, by nejspíš zaplakali. V sále, který před deseti lety úplně zatopila rozvodněná Vltava, vládne neprostupná tma, a když jeden z dělníků posvítil, vynořila se v jinak prázdné místnosti z temnoty hromada suti místo sedadel. Na schodech se doteď válejí kazety, možná ještě s filmy. Původní automat Svět byl srovnán se zemí, na jeho místě zatím stojí skelet nového.

Vzhledem k tomu, že jde o soukromý majetek, může podle Slabihoudka odbor výstavby Prahy 8 maximálně udělit pokutu např. za nedodržování harmonogramu a stavebních prací, které neprovádí. Což už se stalo, ale s majitelem to evidentně nijak nehnulo.

Obec si myslí, že Crispino možná čeká na lepší časy a za výhodnou cenu chce palác, prohlášený za kulturní památku, nakonec prodat. „Ale na druhou stranu vyzvali jsme ho k jednání o prodeji, našel se konkrétní zájemce, který by dům koupil za tržní hodnotu, ale on se o tom vůbec nechtěl bavit. Argumentoval, že má k nemovitosti vztah a že Neapolitánci to, co koupí, nikdy neprodají,“ převyprávěl Švarc.

A co dál?

Z původních 42 bytů zůstaly obydlené čtyři. „Nikdy nás nenapadlo, že to bude tak hrozné. Mysleli jsme, že to dá nějak dohromady,“ krčí rameny manželé Dvořákovi, kteří žijí v bytě, jenž má okna do dvora zatlučená. „Už se to nedá vydržet, vyhrožují, že se zavře voda, plyn, sháníme nové bydlení,“ svěřila se Právu téměř plačící Eva Dvořáková.

Lešení, které donedávna obklopovalo celý dům, zůstalo jen v části do dvora. Občas pošle jeden z dělníků svému kolegovi ve vyšších patrech kýbl s maltou, kterou zamíchal v malém kbelíku.

Přízemí paláce je zvenku otlučené na cihlu, vývěsní štít stále zve do obvodní knihovny pro děti a mládež, na druhé straně do denního baru Svět. Místo zvonků u hlavních dveří se nachází rezavý kastlík s prázdnou konzervou. Zeď z Chocholouškovy ulice má stále stejnou fasádu, v jednom okně se třepetá italská vlaječka.