Hlavní obsah

Naučme se bydlet v souladu s přírodou

Novinky, Kamila Válková

Lidé, kteří se rozhodli pro stavbu vlastního bydlení, musejí jako první zvolit místo, které se stane jejich příštím domovem. Ceny v oblasti realit je bohužel často tlačí do nepříjemných kompromisů v podobě stísněných pozemků v satelitních sídlištích rodinných domů, které postrádají jakéhokoli ducha – genia loci.

Foto: archiv autorky

Hliněné omítky mohou být velmi příjemným zpestřením interiéru.

Článek

O to důležitější je v těchto případech maximální využití potenciálu vybraného místa a vytvoření vlastního, k co největší dokonalosti blížícího se, mikrokosmu.

Ve chvíli, kdy máme vyřešenou otázku pozemku, přichází na řadu samotný návrh domu. Populární katalogové domy nemusejí být vždy nejšťastnějším řešením, jelikož nejsou navrženy s ohledem na specifika konkrétního místa a neumožní nám tak využít potenciál, který náš vybraný pozemek nabízí. A jelikož dům většinou stavíme pouze jednou za život, vyplatí se investovat do odborníka – architekta, který vytvoří dům na míru jak nám, tak danému místu.

Hliněné omítky místo vápenných

V dnešní době plné náhražek na všech úrovních je dobré nedělat kompromisy alespoň v oblasti zvolených stavebních materiálů. Ty nás totiž budou obklopovat možná po zbytek života a zásadně mohou ovlivnit kvalitu našeho odpočinku a také zdraví. Jedním z nových trendů zdravého bydlení jsou hliněné omítky, které na rozdíl od vápenných nepřesušují prostor, ale naopak regulují vzdušnou vlhkost.

Ve vlhkých dnech do sebe nasávají vláhu, kterou potom v sušších dnech uvolňují. Vyrábějí se v různých barevných odstínech a mohou být velmi příjemným zpestřením interiéru.

Obecně platí, že čím více přírodních materiálů použijeme, tím lépe. Kromě svého příjemného vyzařování jsou tyto materiály téměř „nesmrtelné“, protože je můžeme lehce adaptovat a měnit. Když už se nám zdá, že naše dřevěné dveře nevypadají nejlépe, můžeme je obrousit a znovu natřít na jakýkoli preferovaný odstín.

Stejně tak je to i s dřevěnými podlahami, dřevěným nábytkem, ale také s kamennými prvky a cihlami, které jsou nadčasovými materiály. Na trhu jsou už k dostání opravdu přírodní laky a mořidla, takže v našem obydlí nemusíme tolerovat žádnou chemii.

Zbavit se práce na zahradě

Nedílnou součástí komfortu bydlení je také začlenění domu do jeho okolí a propojení se zahradou. Zahrada se může stát rozšířením obytné zóny a v létě poskytnout svým majitelům velmi příjemné zázemí. Abychom však v naší zahradě mohli opravdu hlavně odpočívat, je potřeba vytvořit „chytrý design“, se kterým nám pomůže tzv. permakultura.

Její zakladatelé – Bill Mollison a David Holmgren – pozorovali neporušené ekosystémy pralesů a tyto dokonalé přírodní vztahy, které ke svému přežití a rozvoji člověka vůbec nepotřebují, pak aplikovali až do mikroúrovně soukromých zahrádek.

Výsledkem je nejen ekologická obnova krajiny a šetrné využívání přírodních zdrojů, ale na úrovni našich zahrádek také menší pracnost, větší soběstačnost a vytvoření uzavřeného funkčního koloběhu, nezatěžujícího okolní krajinu.

Dobrý projekt je základem

Dobrý projekt od permakulturního designéra je základem úspěchu a prvním krokem, který na cestě k dokonalé zahradě musíme učinit. Realizaci můžeme svěřit do rukou odborníků, nejlepší je ale stát se spolutvůrcem a spolurealizátorem díla.

Místo klasického monokulturního trávníku se například můžeme rozhodnout pro tzv. jedlý trávník, který se skládá z množství různých bylin, jež si vzájemně nekonkurují, čímž jednostranně nevyčerpávají půdu, a díky tomu, že mají hlubší kořeny, se o sebe postarají i v obdobích sucha. Kromě zálivky tak ušetříme čas a peníze za hnojení a přírodě tak trochu ulevíme od dalšího zbytečného chemického postřiku.

Ve vzdálenějších koutech zahrady můžeme vysít květnatou louku, která přitáhne do naší zahrady život v podobě užitečného hmyzu. Sterilní chemická zahrada bez živočichů je výplodem technokratického městského člověka, odtrženého od přírody a vlastních kořenů.

Užitná funkce zahrady

Plnohodnotná zahrada nám kromě relaxace nabídne také hojnost plodů. Nemusíme být zdatnými zahradníky, aby na našem pozemku rostly ovocné stromy a rozličné nenáročné „jedlé“ keře. V této oblasti existuje spousta možností, o jejichž existenci zatím bohužel řada lidí neví.

Stejně tak je tomu s tvrzením, že ovocné stromy musíme stříhat. Pokud nepěstujeme ovoce na zisk, nemusíme do růstu stromu vůbec zasahovat.

Méně je někdy více a permakultura se především nechává inspirovat moudrostí samotné přírody, která je tím nejspolehlivějším zdrojem informací.

(Autorka se zaměřuje na návrhy ekologických domů, interiérů a permakulturních zahrad)

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám