Možné to je, zákon vrácení daru upravuje. Ale rovnou je třeba říct, že to může být velmi komplikovaná záležitost s nejistým výsledkem.

Nestačí nevhodné chování

Z hlediska příslušného paragrafu v občanském zákoníku (§ 630) to tak na první pohled nevypadá. Ten říká: „Dárce se může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.“

Klíčovým je pojem hrubé porušení dobrých mravů. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR z 23. 1. 2001 předpokladem úspěšného uplatnění práva dárce není jakékoli nevhodné chování obdarovaného nebo pouhý nevděk. „Obvykle jde o porušení značné intenzity nebo porušování soustavné, a to ať už fyzickým násilím, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci (např. v nemoci či stáří – pozn. red.) apod.,“ uvádí rozhodnutí.

Soud upozornil, že „stupeň závažnosti je hodnocen podle objektivních kritérií, a nikoliv jen dle subjektivního názoru dárce.“

Podmínkou ale přímo není, aby závadné chování dosahovalo intenzity trestného činu nebo přestupku.

Za hrubé porušení dobrých mravů nelze považovat, když dítě i přes nesouhlas rodičů prodá jimi darovanou nemovitost.

Hlavní jsou důkazy

V čem je tedy pak problém, aby ve skutečně závažných případech dárce nezískal nemovitost zpět do svého vlastnictví?

„Zbavit vlastnictví někoho, kdo ho už nabyl, je velmi těžké. Problémem je, že nemovitosti se málokdo z obdarovaných vzdá dobrovolně, a v případě soudního sporu musí mít dárce pádné důkazy, že došlo k hrubému porušení dobrých mravů. Důkazy mnohdy nejsou dostatečné, protože se konflikty mezi rodiči a dětmi odehrávají zpravidla v soukromí. Stává se, že soud sice morálně odsoudí děti za jejich chování k rodičům, ale přesto nemůže vyhovět žalobě na vrácení daru,“ řekla Právu specialistka na bytové právo, pražská advokátka JUDr. Ivana Weigandová.

Podle ní by se měl proto každý, kdo chce usilovat o vrácení daru před soudem, připravit na to, že jde o zdlouhavé řízení a že se to nemusí podařit.

I přes případný neúspěch však může mít podle ní projednání před soudem alespoň jeden velký efekt. A to výchovný.

„Děti, pro které je jednání před soudem velmi nepříjemné, si mnohdy uvědomí, že se už dál takto k rodičům chovat nemohou, že jim všechno neprojde, a alespoň částečně změní někdy své chování,“ uvedla Weigandová.

Dar si vždycky dobře rozmyslet

Protože k vrácení darované nemovitosti dochází spíše výjimečně, je podle odborníků – právníků i psychologů – velmi důležité každý dar nemovitosti či movité věci velké hodnoty si předem dobře rozmyslet.

Především je nutno vycházet z charakterových vlastností dětí a předvídat, jestli mohou nastat v budoucnu konflikty, či nikoli.

Obtížné situace mohou vzniknout zejména tehdy, jestliže rodiče darují některému z dětí nemovitost a smlouvou o zřízení věcného břemene si sjednají bezplatné doživotní užívání nemovitostí. Žijí tedy společně v jednom domě, což může vytvářet podmínky pro sváry. Představa klidného stáří pak může vzít za své.