Když už na to mám, koupím si velký dům, kterým se můžu pochlubit. Tak nějak by se dalo označit nepsané heslo, které v 90. letech minulého století vyjadřovalo průměrné požadavky lidí na vlastní dům.

Jak se zdá, ta samá idea už ale v současné době neplatí a velkolepé domy už zdaleka nelákají tolik zájemců jako dříve. Novým motem je vlastnit dům pro jeho funkci, ne jen kvůli reprezentaci. Kde najednou nastal takový obrat? Odborníci jako hlavní důvod vidí ekonomickou krizi. To co bylo dříve jakýmsi standardem, je v současnosti nadnesený luxus.

Zatímco v devadesátých letech byla průměrná rozloha domu mezi 200-300 m2, kolem roku 2000 klesla na průměrných 150 m2, v minulém roce činila "pouze" 80-100 m2, což odpovídá velikosti bytu 4+1. I v cenách samotných domů došlo k poklesu - z hodnoty cca 3,5 miliónu v 90. letech klesla cena na dva milióny v minulém roce.

Bydlení v domech s menší rozlohou souvisí podle odborníků s praktickými potřebami jejich obyvatel. Snižuje se i rozloha žádaných velikostí parcel, což se odráží od stále se zvyšujících cen pozemků.  Po roce 1989 byla velmi vyhledávaná parcela o rozloze minimálně 2,5 tisíce m2, průměrná nejvyhledávanější velikost parcely v minulém roce rapidně poklesla - na 600 m2.