Developeři dlouho vyčkávali a místo slev klientům nabízeli nejrůznější dárky typu kuchyně či garážového stání zdarma, nakonec však došlo i na samotné prodejní ceny novostaveb. Slevy se objevují hlavně u dokončených projektů, které mají problémy s prodejem.

Kvalitní novostavby v dobrých lokalitách nezlevňují, avšak projekty, u kterých developer nebral ohled na dopravní dostupnost, dispozice či standardy provedení, jsou za nabídkové ceny prakticky neprodejné.

Lidé investují opatrně

Češi v době ekonomické krize více přemýšlejí o zhodnocení investice do nemovitosti, které bylo dříve díky trvalému růstu cen vnímáno jako samozřejmost. Tento trend je zřejmý i z rostoucího zájmu o cenové mapy realit, které umožňují zvážit výhodnost koupě v kontextu dopravní infrastruktury a občanské vybavenosti.

Silným marketingovým tahákem se stává ekologické bydlení. Poptávka po nízkoenergetických nemovitostech stoupla v poslední době o 50 procent. Kvůli rostoucím cenám energií se totiž klienti zajímají nejen o kupní cenu nemovitosti, ale také o náklady spojené s jejím provozem.

Ceny energií si vynucují úspory

Ve standardním novém bytě o rozloze 90 m2 jsou roční náklady na energie přibližně o 15 tisíc korun vyšší než v nízkoenergetickém. „Pokud by cena energie rostla průměrně o pět procent ročně, pak celková úspora za dobu 40 let dosáhne překvapivých 1,8 miliónu korun,“ potvrdil trend Jan Řežáb z developerské firmy JRD, která se jako první v Česku zaměřila na komerční výstavbu nízkoenergetických bytových domů.

Přitom nízkoenergetický dům se od běžného domu nemusí vizuálně lišit. Podstatný rozdíl je však ve spotřebě tepla na vytápění, která je u nízkoenergetického domu až o 60 % nižší.

Aby nemovitost mohla být definována jako nízkoenergetická, nesmí roční spotřeba tepla na vytápění přesáhnout 50 kilowatthodin na metr čtvereční.

Někteří podnikatelé chytračí

Skutečně nízkoenergetických bytových projektů je na trhu zatím málo, přitom zájem o ně je velký. Protože nálepka „eko“ pomáhá prodávat, někteří developeři současné popularity zeleného bydlení zneužívají a jako nízkoenergetické inzerují stavby, které obsahují jakékoli stavební izolace. Se skutečnými nízkoenergetickými parametry však takové bydlení nemá nic společného.

Kvalita domu se hodnotí takzvaným Průkazem energetické náročnosti budovy, podobným štítku, jaký mají elektrospotřebiče. Průkaz je součástí stavebního povolení a kupující si jej může na developerovi vyžádat. Za nízkoenergetické jsou přitom považovány stavby v třídách A až B.

Developeři nemají zájem

V nedávné minulosti podporoval nízkoenergetické stavby i stát masivním dotačním programem Zelená úsporám. Ten však vyčerpal své zdroje a o jeho případném pokračování se zatím vedou jen diskuse. Developeři tak v současnosti nemají motivaci pro stavbu nízkoenergetických či dokonce pasivních domů a většina nových staveb se stále staví v kategorii C.

Česká republika se tak v ekologickém stavění nadále pohybuje na chvostu vyspělé Evropy. Podle statistických údajů se u nás energeticky úsporné stavby pro bydlení podílejí na celkovém objemu bytové výstavby necelým jedním procentem, zatímco v sousedním Rakousku dosahuje počet energeticky pasivních domů, což je přísnější kategorie než pouze úsporné domy, plných sedmi procent z celkově postavených domů a bytů.

Jediné, co by situaci u nás podle názoru odborníků mohlo změnit a přinutit developery stavět ekologičtěji, je výrazné zpřísnění závazných norem.

EU tlačí na změny

Malý podíl nízkoenergetického stavění nedá spát ani Evropské komisi, která nedávno kritizovala fakt, že ekologické budovy, jež skýtají obrovský potenciál ke snížení emisí CO2 i nákladů na energie, jsou stále na trhu zastoupeny v omezené míře, a to i navzdory svým ekonomickým výhodám a pozitivnímu přínosu pro životní prostředí.

„V současné hluboké hospodářské a sociální krizi představují nízkoenergetické budovy pro společnost a soukromé investory bezpečnou a životaschopnou investici. Odvětví stavebnictví by to mělo vnímat jako příležitost k vytváření inovací a přilákání nových talentů.

Obrovský potenciál skýtají také nové technologie, a to nejen pokud jde o novou výstavbu, ale i v případě renovace miliónů stávajících budov v zájmu dosažení vysoké energetické účinnosti v souladu s cíli EU 2020,“ zdůraznil místopředseda Evropské komise a komisař odpovědný za průmysl a podnikání Antonio Tajani.