Hlavní obsah

Nevzhledný stánek na pražském Smíchovském nádraží nahradily lavičky

Smůlu mají ti, kteří s oblibou chodili zejména na tekuté občerstvení do jednoho ze dvou stánků, které léta stály mezi nástupišti autobusů na Smíchovském nádraží.

Foto: Lucie Fialová, Právo

Zůstal jediný stánek, který na Smíchově nabízí občerstvení.

Článek

Zařízení zmizelo a nahradily je lavičky. Dopravní podnik dal nájemci nedávno výpověď. Na místě se totiž shromažďovaly tzv. nepřizpůsobivé osoby holdující alkoholu a prostranství podle toho vypadalo. Cestujícím ani Praze 5 se to samozřejmě nelíbilo.

Podle těch, jichž se Právo dotázalo, se situace v této lokalitě docela zlepšila. „Tady je to čistý. Jenom odpoledne támhle naproti, tam se scházejí bezdomovci a dělají bordel,“ svěřila svoje zkušenosti Anna v modrých montérkách mezitím, co zametala stovky nedopalků pohozených na silnici a chodníku. Přeživší stánek zachránilo, že nestojí na pozemku dopravního podniku.

„Lidi chodí možná trochu víc, kupují si hlavně pivo a jídlo,“ přiblížila lámanou češtinou zdejší prodavačka. Několik zákazníků s pitím v ruce sledovalo ruch v okolí ze schodů sousedících s jejich oblíbenou osvěžovnou. „Ale rvačky tu u mě nejsou,“ hlásila žena dál. Co se děje naproti, prý ale nesleduje.

„Jsem tu jednou za čas, dám si kafe a jedu autobusem dál. Na první moment to člověku snad ani nedojde, že tu nejsou,“ řekl Právu ke zmizelým kioskům šedovlasý muž, který právě zaplatil za kávu v plastovém kelímku.

Nové stánky se nechystají

Ale Miroslav Rusko, jenž si turka právě objednal, je z nové skutečnosti zkroušený. „Je to hrozný. Dobře tam vařili, byli tam hodný, příjemný lidi,“ vzpomíná. „A taky byly blíž lavičky. Teď je to daleko, když si chci sednout, a pálí mě ruce, když nesu horký pití,“ líčí svoje nastalé trable. „Jestli neplatili nájem, nevím,“ přemítal o důvodu likvidace tmavovlasý mladík, který na Smíchov jezdím prý od stanice metra Křižíkova v Karlíně.

Dopravní podnik podle mluvčí Terezy Krásenské neplánuje, že by v budoucnu nechal postavit nové stánky. Čekajícím cestujícím to většinou nevadí.

„Fuj, i kdybych měla sebevětší hlad, nic bych si tam nešla koupit,“ odmítá Veronika Malá, jež se svojí dcerou čekala na spoj 361 směr Měchenice. Přivítala by, a jistě nejen ona, kdyby se vzhled místa změnil razantně a co nejdřív.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám