Podle studie společnosti Jones Lang LaSalle nazvané Green Pulse (Zelený tep) je to vedle zelených kanceláří také větší množství energeticky úsporných rezidenčních projektů, první certifikovaná nákupní centra a první industriální parky.

Trvale udržitelný development není však jen záležitostí hlavního města Prahy, ale zajímavé projekty vznikají i v regionálních městech České republiky.

Administrativní nemovitosti

Praha je s 368 000 m2 environmentálně certifikovaných kancelářských prostor středoevropským lídrem na poli výstavby tzv. zelených kancelářských budov. První mezinárodně certifikovanou zelenou budovou v Praze byla centrála ČSOB, která byla dokončena v roce 2007 v Praze-Radlicích a která v roce 2010 získala vysoké hodnocení LEED Gold.

Aktuálně nejvyšší environmentální hodnocení má administrativní budova Main Point Karlín, která na jaře 2012 získala hodnocení LEED Platinum, nicméně v blízké budoucnosti budou na trh uvedeny další projekty, které také aspirují na vysoké hodnocení (v roce 2012 např. City Green Court či v roce 2013 Florentinum).

Zelená se i na Moravě

Zelenými kancelářemi se mimo Prahu může pochlubit zejména Ostrava, kde projekt Nordica Ostrava získal v roce 2008 environmentální certifikát Evropské komise. V Brně by se první zelenou kancelářskou budovou měla stát budova C projektu Campus Science Park, který nyní připravuje developerská společnost AIG Lincoln, nebo Spielberk Office Tower B firmy CTP Invest, který by se mohl dokonce stát první budovou s hodnocením BREEAM Outstanding v kontinentální Evropě.

„Výstavba zelených kanceláří vychází vstříc požadavku investorů i nájemců na úsporný provoz dané budovy a na kontrolu vedlejších nákladů, zejména poplatků za elektrickou energii, potažmo chlazení/topení,“ říká Eduard Forejt, vedoucí oddělení kancelářských nemovitostí Jones Lang LaSalle, a dodává:

„Tuzemské pobočky zahraničních firem jsou navíc často vázány vnitrofiremními pravidly snižovat tzv. uhlíkovou stopu (emise CO2), což zužuje seznam jejich potenciálních sídel jen na budovy, které sledují a účelně omezují svůj vliv na životní prostředí. Zelený certifikát se tak dnes stal pro úspěch nové kancelářské výstavby nezbytností.“

Rezidenční nemovitosti

Zatímco dříve byla energeticky úsporná výstavba spíše otázkou individuálních stavebníků rodinných domů, v posledních třech až čtyřech letech přibývá developerů, kteří na trh uvádějí zelené bytové domy.

„Developeři zeleného bydlení se chtějí na trhu odlišit a nabídnout zajímavou alternativu běžné nabídce. Neusilují však o tzv. zelené certifikáty, ale snaží se zajistit co nejlepší průkaz energetické náročnosti budov (třídy A nebo B). Zajištění energetického štítku minimálně třídy C je ostatně od roku 2009 nezbytnou součástí stavebního povolení nových budov,“ říká Ondřej Novotný, analytik Jones Lang LaSalle.

Průkopníkem tzv. zeleného rezidenčního developmentu je česká společnost JRD, která v roce 2006 dokončila svůj první energeticky úsporný rezidenční projekt s názvem Vila Štěrboholy. V současné době JRD připravuje jeden z největších rezidenčních projektů v Praze – EcoCity Malešice – se stovkou bytových jednotek v tzv. pasivním standardu.

JRD v Praze zdatně sekundují skandinávští developeři Skanska a YIT a rovněž Design Development, Sekyra Group či Konhefr.

Maloobchodní nemovitosti

„Na rozdíl od zelených kanceláří a zelených bytů se energetické úspory u maloobchodních nemovitostí odehrávají především v rovině úsporného osvětlení (v podobě instalace tzv. LED diod) a v instalaci dobíjecích stanic pro elektromobily. Nicméně zaznamenali jsme již několik výjimek, které snad budou pověstnými vlaštovkami, které ohlásí změnu přístupu. Jedná se o projekty hypermarketu Tesco v Jaroměři, Forum Nová Karolína v Ostravě a rozšířené Centrum Černý Most v Praze,“ uvádí Ondřej Vlk, analytik Jones Lang LaSalle.