Článek
Po téměř čtyřech letech příprav vláda schválila novelu stavebního zákona. Od kdy bude novela platit a jaké hlavní změny přináší?
Novela zákona by měla nabýt účinnosti 1. ledna 2013. Termín účinnosti jsme nastavovali tak, aby projednání změn stavebního zákona, který je jednou ze stěžejních norem s významným dopadem do všech oblastí života České republiky, proběhlo dostatečně kvalitně a zároveň abychom nedostali sebe ani stavebníky do stresu před koncem roku.
Doba, kdy bylo možné vydávat územní rozhodnutí za částku pět seti set korun, už je nenávratně pryč
Hlavní změnou je postupná deregulace procesu stavebního práva. Navrhujeme například rozšířit okruh staveb, u kterých nebude třeba absolvovat proces územního řízení. To jsou stavby na pozemcích u rodinných domů, jako skleníky či bazény do rozlohy 40 m2.
Současně navrhujeme zjednodušit výměnu technické infrastruktury energetických staveb, ale třeba i plynového potrubí. Tam, kde se nemění ochranné pásmo, nebude nutné vést územní řízení, protože se jedná o prostou obměnu.
Miroslav Kalous
Další změna, se kterou přicházíme ve smyslu zjednodušení procesu stavebního práva, je návrh na částečné integrování procesu EIA (vliv stavby na životní prostředí) do procesu územního řízení.
Pro kategorie staveb, které nepatří svým rozsahem, a tudíž vlivem mezi velké, přeshraniční, jako jsou jaderné elektrárny či dálnice, bude stavebník moci požádat o vydání územního rozhodnutí společně s vydáním stanoviska o vlivu na životní prostředí. Dosavadní praxe je taková, že stavebník nejprve musí získat stanovisko o vlivu dané stavby na životní prostředí a teprve s tímto stanoviskem může žádat o územní rozhodnutí.
My navrhujeme, aby se tyto dva procesy spojily v jeden proces územního rozhodování. To je významné zjednodušení z pohledu investorů a stavebníků. A takových zjednodušení je v novele celá řada.
Pro běžného stavebníka je klíčová dostupnost stavebních úřadů. Bude se měnit jejich počet a kompetence?
Nenavrhujeme změnu počtu stavebních úřadů. Co navrhujeme, je změna v kompetencích při umisťování staveb technické infrastruktury.
Považujeme za rozumné, aby stavby technické infrastruktury byly umisťovány obcemi třetího typu, takzvanými obcemi s rozšířenou působností, a to proto, že investor nebo stavebník v souvislosti s umístěním dané stavby potřebuje ještě řadu dalších povolení, rozhodnutí, a ty mu nikdo jiný než obec třetího typu není schopen vydat.
Bude-li umístění integrováno na jedno místo, nebude muset stavebník přejíždět mezi obcemi, případně bude moci využít možností, které mu skýtají stavební zákon a správní řád k tomu, aby spojoval více staveb dohromady, a to nejen v rámci jednoho katastru, ale i mezi katastry jednotlivých obcí nebo i krajů. To je, pokud jde o stavební úřady, jediná změna, ke které jsme přistoupili s cílem zjednodušit život investorům.
Novela, pokud vím, rovněž upravuje poplatky za různá povolení správních orgánů. Proč a v jakém rozsahu oproti současnosti?
Novela zahrnuje úpravu poplatků spojených s vydáváním stavebního povolení, územního rozhodnutí a dalších dokumentů. U některých průmyslových areálů může dosáhnout součet poplatků za umístění stavby, za vydání územního rozhodnutí, stavebního povolení, případně za kolaudaci až úrovně zhruba třiceti tisíc korun oproti stávajícímu tisíci nebo dvěma tisícům korun.
Žijeme v době, kdy se všechny životní náklady zvyšují. Poplatky za povolování staveb byly nastaveny ve výši, která odpovídala období někdy před deseti lety. Myslím, že částka pět set nebo tisíc korun za vydání územního rozhodnutí na stavbu, která je svým rozsahem větší, představuje přepych, který si stát prostě nemůže dovolit. I lidé pracující na úřadech mají nějakou režii, čili z tohoto pohledu se mi zdá zvýšení poplatků racionální.
Samozřejmě jde o opatření, které, předpokládám, nevyvolá žádnou vlnu radosti, ať již u stavebníků, nebo investorů. Žádné zdražení nikdy nikomu radost neudělalo. Na druhou stranu doba, kdy bylo možné vydávat územní rozhodnutí za částku pět seti set korun, už je nenávratně pryč.
Velká diskuse se vedla kolem takzvaných autorizovaných inspektorů, jejichž hlavní výhodou bylo zkrácení doby nezbytné pro získání stavebního povolení. Neztratí inspektoři spolu s úpravami svých pravomocí tuto výhodu a tím i smysl své existence?
Ačkoli se to možná autorizovaným inspektorům nezdá, já jsem stoupencem institutu autorizovaného inspektora jakožto nástroje pro získání práva stavebníka realizovat stavbu.
S vývojem státního rozpočtu, zejména jeho příjmové stránky, nelze očekávat růst objemu finančních prostředků na zvyšování výkonu státní správy, spíše naopak. Proto je podle mě z pohledu státu velmi zajímavé mít skupinu profesionálů, kteří budou schopni na dobré odborné úrovni alternovat činnost stavebních úřadů.
Na druhé straně stát musí dbát na to, aby byl vždy zachován veřejný zájem. Veřejným zájmem je, aby v České republice vznikaly a byly provozovány stavby, které nebudou ohrožovat zdraví ani lidské životy a které nebudou poškozovat své okolí.
Stejně tak je veřejným zájmem dodržování zákonů. To znamená zajistit, aby realizace těchto staveb byla v souladu s územním plánem, s územním rozhodnutím, v souladu se všemi vyhláškami a předpisy.
V návrhu, který Sněmovně předkládáme, je zakotveno několik zpřesňujících zásad: aby certifikát, který inspektoři vystaví, byl přezkoumatelný, aby bylo možné proti němu podat námitky kýmkoli, kdo by byl účastníkem řízení, pokud by ho vedl stavební úřad, aby o vznesených námitkách mohl stavební úřad jasně rozhodnout a konečně aby autorizovaný inspektor nesl za svou činnost odpovědnost.
Těmito principy sledujeme veřejný zájem, aby vám jako občanovi nevznikla v sousedství stavba, kterou sice autorizovaný inspektor povolil, ale vy jste o tom neměli tušení, protože se vás prostě zapomněli zeptat: a vy se jednoho krásného dne probudíte a vedle vašeho rodinného domku jezdí bagry a staví se tam hypermarket.