Článek
Obyvatelé metropole moc dobře vědí, že obchody, na které byli zvyklí, už na svých místech nenajdou a že nejjistější je vypravit se do obchodního centra. Anebo nakupovat přes internet. Na třídě Milady Horákové na Letné je například už přes rok prázdné bývalé obuvnictví Baťa.
Minimální nájemné stanovené na tisíc korun za metr čtvereční ročně, za což si lze pronajmout kavárnu v Praze 2, zájemce zatím odrazuje. Stejné ceny platí i v případě nebytových prostor v Praze 3, přičemž podmínkou bývá, že zájemce prostor navíc zrekonstruuje.
S novou iniciativou přišli radní Prahy 1, nepronajatých krámků jsou zde desítky. Z nebytových prostor nechají udělat přízemní byty, o které mají zájemci soutěžit obálkovou metodou.
Vybrali první čtyři vlaštovky. Tři jsou na Novém Městě, v Růžové, Křemencové a Mezibranské ulici, čtvrtý v Petrské čtvrti v ulici Biskupské. Zájemci o bydlení v centru by je měli dostat do nájmu za nabídku nejvyššího nájemného.
Pomalý nárůst nového bydlení
Starosta Oldřich Lomecký (TOP 09) tvrdí, že by se situace měla rozhýbat. Nabídka takového nového bydlení se ale bude uvolňovat jen pomalu, po malých skupinách nebytových prostorů.
„Dlouhodobě se potýkáme se snižováním bytové plochy a tím pádem i s úbytkem obyvatel. Přestavby nebytových prostor na byty jsou jednou z možností, jak tento neblahý trend zvrátit,“ uvedl starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký. Jinak se v Praze 1 nové byty postavit nedají. Ty tam by měly být doby, kdy radnice preferovala podnikatelské záměry před bydlením. Výrazně to postihlo například Kampu.
Přeměna na byt není zcela snadná, je třeba posuzovat každý nebytový prostor zvlášť. Zkoumat se musí situace v jednotlivých domech, majetkové vztahy, zařizovat přípojky energií. „Jestliže je prostor vhodný, aby se upravil k bydlení, může se počet bytů rozrůst,“ poznamenal Lomecký. Stav radničních pokladen závisí také na tom, kolik se podaří vybrat na nájemném. Platební morálka nájemců přitom ochabuje, peníze úřady často inkasují od lidí a firem s větším či menším zpožděním. V některých případech se kvůli znění smluv uzavřených v minulosti radnice nemohou dobrat svých nároků. Jindy podnikatelé a živnostníci žádají slevy.
Vede to k úvahám o novém stanovení ceny, a to prostřednictvím soutěže. „Nemůže jít o to, že by městská část odpouštěla nebo snižovala nájmy podle toho, kolik kdo vybrečí slz,“ řekl Lomecký.
Někteří podnikatelé si najdou pro prostor, který mají od městské části v užívání, další zájemce. Radnice a priori proti podnájmu není. „V poslední době je to časté, většinou to povolujeme, ale automaticky zvyšujeme nájemné o 30 %,“ dodal starosta. Jako nebytové prostory Praha 1 eviduje i ateliéry, v nichž se běžně bydlí. I těch by se mohla týkat změna na funkci bytovou. Patrně i za tím budou jen peníze.