Zoufalí patrioti ve spolupráci s památkáři chystají další dílčí řešení. Jak ale přiznávají, na šťastný obrat v osudu kulturní památky už z nich věří málokdo.

„Ve čtvrtek 22. září po 21. hodině se zřítila část střechy jižního křídla na prvním nádvoří. Zámek byl uzavřen, o dalším postupu rozhodne statik a konzultace s památkáři,“ shrnul nejnovější fakta kastelán Tomáš Hartman. Ten už několikaměsíční intenzivní běhání kolem zdevastované památky odnesl operací žlučníku. Následovat už prý bude zřejmě infarkt.

„Nevím detailně, v jaké fázi je aktuální soudní spor. Ale já jsem v těchto prostorách denně,“ upozornil smutně muž, který letos v červnu umožnil lidem vstup. Přišlo jich přes dva tisíce.

Verdikt v nekonečnu

Obrovský zámecký komplex přezdívaný Brtnické Hradčany prošel za dobu od druhé světové války historicky nejděsivějším obdobím a posledních více než dvacet let jim nasadilo korunu. Od pravděpodobných zakladatelů Valdštejnů se totiž původně vrcholně gotický hrad z první třetiny 15. století až do konfiskace posledním Collaltům stále jen stavebně vylepšoval.

Od druhé poloviny 20. století však téměř soustavně chátral a polistopadové spekulace s nekonečnými soudními tahanicemi tento stav dovedly ad absurdum. Drama brtnické dominanty odstartoval v posledních letech totalitní éry převod zámku na SBD Svébyt.

Jeho tehdejší předseda Oleg Rybnikář po revoluci postupně zámek převedl na několik společností, v nichž byl statutárním zástupcem. A dodnes se za poslední z nich, Nadaci Svébyt, o zámek tahá s původním majitelem – dnes SBD Svébyt v likvidaci.

Kauza už prošla všemi stupni soudů včetně Nejvyššího, který ji letos po Rybnikářově odvolání v dubnu vrátil na krajskou úroveň. Jenže není-li vlastník, není ani zodpovědnost, ani chuť investovat. Na konec soudních sporů nikdo nevidí ani dnes.

„My už bychom souhlasili i s převedením zámku do majetku města,“ zoufá si starosta Brtnice Stanislav Jirků. Výraz zoufá přitom není ani trochu nadsazený: aktuální odhady částek potřebných na celkovou rekonstrukci areálu se pohybují mezi dvěma a třemi miliardami korun. A poctivě přes milión už město Brtnice z kasy nasypalo.

Chátrající dominanta

„Vždyť je to naše dominanta, máme o ni strach. Se zastupiteli jsme se dohodli, že pokud seženeme nějaké dotace či grant, obec těch 20 % spoluúčasti zaplatí,“ popsal starosta Jirků. Brtničtí tak už bez ohledu na vlastnictví zabezpečili nejrizikovější místa objektu v areálu třetího nádvoří. Ministerstvo kultury i telčská expozitura Národního památkového ústavu ČR podle starosty Brtnice pomáhají, jak mohou. Ale na nedotknutelnost vlastnictví jsou krátcí všichni.

Jak totiž uvedla památkářka Martina Veselá, brtnický zámek je navíc jen kulturní památkou, nikoli národní kulturní památkou, takže garanti národního kulturního dědictví musí čekat na výsledek soudu stejně bezmocně jako všichni ostatní.

„Jediná nabízející se zákonná možnost je, aby zabezpečení památky zafinancovala tzv. trojková obec ze svého rozpočtu a po ukončení soudu je vymáhala po vlastníkovi,“ řekla. Jak ale dodala, za daných okolností lze jen těžko předpokládat, že by na takovou alternativu Jihlava přistoupila.